Prohledat tento blog

Počet zobrazení stránky

6. 4. 2015

Velikonoční holčičí pokec

Jako každý jiný, i já miluju jaro. Líbí se mi i myšlenky velikonočních svátků tak, jak je různí lidé různých vyznání vnímají. Ovšem nijak extra nemiluju klasickou velikonoční praxi. 

Milovala jsem Velikonoce v době, kdy jsem ještě neměla děti. S mojí kamarádkou Lenkou jsme vždycky odjely k nám na chalupu, do vsi, kde nás nikdo nečekal. Tam bylo velmi snadné ignorovat ojedinělá zvonění domovního zvonku. 
Seděly jsme na uzavřeném dvorku na lehátkách, v dekách jsme chytaly první sluneční paprsky a popíjely jsme víno a čaje, zobaly sýry a zásadně nevařily. A docela fest jsme u toho praly mužské pokolení, i když jsme obě měly právě fajn vztahy s fajn chlapama. Tak nějak to vyšlo a Velikonoce jsou ten pravý čas nadat i těm lepším kusům, pokud je náhodou máte :). Existují různé principy, že ano.
Tohle bývaly jednoznačně ty nejúžasnější Velikonoce, jaké jsem zažívala. Chci je zpět! 

Dnes jsem hrdou matkou dvou nádherných dětí a jakkoliv bych ráda s Lenkou držela naši tradici - a vím, že ona by ji se mnou držela ráda taky - , nemohu. Dětem prostě musíte vytvářet základ pro život, i když si myslíte cosi jiného. 
Naše krásná dcera se vzbudila brzy a ihned se oblékla do šatů, které si den předtím vybrala. A řekla nám o nich s babičkou, že kdykoliv o něco jde, spoléhá právě na ně. S mojí matkou - její babičkou jsme jí to odkývaly a svorně jsme si pomyslely, že jednou snad všechny i s Lenkou zase odjedeme na tu chalupu. Já jsem si do pomyslného záznamníku zapsala, že musíme dokoupit lehátka, abychom se vlezly...

Jenže to je zatím hudba budoucnosti, dcerka ještě čeká v nažehlených šatech na mrskutníky. My s babičkou tancujeme kolem a nastavujeme úsměvy či pozadí podle toho, kdo zazvoní, bojíme se toho, v jakém stavu se nám vrátí chlapi (včetně toho nejmladšího...). 
Vidím na babičce, jak by to - ač křesťanka - chtěla jinak. A já bych to taky chtěla jinak. Ale kvůli dceři držím krok a vážu pentličky do zdobných mašliček. 
A moc ráda zavírám dveře za chlápky v tričku popsaném slovy "CHLAPI SOBĚ". A pořád koukám na hodiny, aby už byl čas oběda, kdy udělám ty obligátní řízky a dám děti spát. A sama půjdu taky, vypnu zvonek a svátky mi tím skončí. Potom půjdeme všichni i s přáteli do lesa, budem si fotit kytičky a sluníčko.

Prosím, nezlobte se na mě, že tak píšu o Velikonocích. Jsou to jistě krásné svátky, pokud nesmýšlíme hlouběji, alespoň svorně vítáme jaro. Ale prostě já na tu praxi úplně nejsu, moc ráda bych vám všem napsala, abyste s námi s babičkou a s Lenkou jely na tu chalupu, vybodly se na mašličky a plné talíře, umytá okna a okopané záhonky. 

Napište mi, jak se dneska máte :) Cítíte se mnou nebo jsem vás naštvala?



32 komentářů:

  1. Já nemám Velikonoce ráda vůbec, právě kvůli té mrskací "tradici." Takže na chatu bych jela klidně taky :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak až zas vyjedem, napíšu ti!

      Vymazat
  2. Miluju jak píšeš. Karel

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem taky pro tu chalupu! :-) Velikonoce jsou dle mého nejblbější svátky roku! Beru samozřejmě v potaz spíše tu mrskací a kolednickou část. Aby mi někdo zazvonil na dveře, už v notně přiopilém stavu, na zadku mi vytvořil krvavé podlitiny, nechal si nalít další čtvrtku a vajíčkem mrsknul o zem pomalu hned před brankou ... tak kde to jsme? Proto Velikonoce už X-let ignoruji. Děti nemám, takže to mám hodně ulehčené. Nejvíc nás letos ale naštvali klapači. Celý týden je nebylo vidět a hlavně ani slyšet. Ale v sobotu, když měli za robotu dostat penízky, to jim nebyla hanba zvonit dokud by nestrhly zvonek! Zadarmo opravdu už ani to kuře (klapači) nehrabe (neklapou).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, Jituško, kdybych neměla děti, tak prostě fakt ignoruju leccos. Divím se ti, že nejedeš s psíčkem někam ven. :)

      Vymazat
  4. Naprosto s tebou cítím. Velikonoce se trochu zbytečně hrotí - nákupy, úklid, vaření a za chvíli to bude stejný stres jako bývá před Vánoci. Na druhou stranu Velikonoční tradice se mi i docela líbí, pentličky, pomlázky a s nimi spojené symbolické mlazení dívek a žen, barvení vajíček, to všechno je v pohodě. Vadí mi ale, že dnes už jsou tyhle tradiční činnosti strašně zvrácené a spojené pouze s opíjením a ze symbolického mlazení se stává násilí, za které ještě dotyčný dostane panáka. Když vykouknu z okna a tam se motají skupiny koledníků, co pomalu nemůžou ani chodit, vítat jaro se mi z toho úplně nechce. Já jen doufám, že těchto opíjecích svátků nebude přibývat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to mám jako ty. Líbí se mi kousek a druhý kousek ne :)

      Vymazat
  5. Velikonoce úspěšně ignoruju už roky a scénář chalupa je ideální :D

    OdpovědětVymazat
  6. Já taky nesnáším tu velikonoční část se šleháním a tak. Ono je to asi jiné někde na Moravě na vesnici, kde ti lidi chápou jaký to má význam a tradici, ale ve městě kde děti obcházejí cizí byty a táhnou igelitku plnou vajec které lak někde vyhodí, já nevím no. Malému byl v sobotu teprve rok, takže s pomlázkou tu sice leze, ale to je tak vše :D Manžel naštěstí velikonoce taky nemusí, takže to nehrotíme. Jediné co, tak já strašně ráda vařím a peču, takže jsem dělala bochánky, beránka, velikonoční cupcaky, atd :) No a nazdobila jsem si to doma:) Až bude malý větší, tak ho asi vezmem k babičce na koledu, ale pak zdrhneme do přírody, jelikož nejsme věřící, tak je to to jediné, co mi dává pro nás smysl, oslavit příchod jara v přírodě. Jinak ten Tvůj popis dřívějších Velikonoc se mi líbí strašně, úplně jsem se zasnila:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Myslím, že to vnímám úplně stejně jako ty :)

      Vymazat
  7. Ja som sa v tom tvojom texte tak nasla.... mam vela myslienkovych pochodov okolo tohto sviatku, ale pokusim sa byt strucna. Respektujem nabozensku povahu sviatku, respektujem svatenie "sviatkov jari", ale sibanie a oblievanie sa mi ani trochu nepaci a uplne som ho vyradila zo svojho zivota. Jasne, ked som bola dieta/teenagerka a byvala som u rodicov v malej obci, tak sa tomu nedalo vyhnut. Ale len co som sa postavila na vlastne nohy a odstahovala sa do prenajmu, tak som si to zariadila inak. Sviatky som sice trvaila u rodicov, ale v nedelu vecer som sadla na vlak a "utiekla" som do Bratislavy, kde som velkonocny pondelok stravila so svojimi spolubyvajucimi zamknuta v byte (bol to taky azyl, nieco ako ta vasa chata) s dobrym jedlom, pitim a samozrejme s debatami na temu muzskeho pokolenia. A tak to proste slo x rokov, potom ked som sa nastahovala s mojim teraz uz manzelom, tak som mu vyslovne povedala, ze si nezelam tieto zvyky. On to respektuje, vacsinou aj tak na velkonocny pondelok pracuje (americka firma, takze oni nemaju sviatok). No a teraz mame aj my male dieta, syn ma jeden rok a tento raz to bolo este bez zvykov, ale prave sme sa o tom tieto sviatky bavili, ze ako to bude, ked bude starsi. Ja ho nechcem tymto zvykom vobec ucit, podla mna su sovinisticke a niekde tak 200 rokov za opicami; manzel tvrdi, ze aspon symbolicky, ze aj babicky by sa potesili a tak... no vobec neviem, ako to vyriesime.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No právě, kvůli synovi holt budeš držet lajnu, on půjde s tatínkem asi mrskat. Co jiného :)
      Děkuju za krásný komentář!

      Vymazat
  8. Velikonoce neprožívám a jsem ráda, že mám volné pondělí a bude kratší týden :D Je to pro mě takový svátek nesvátek a neměla jsem ráda tento svátek ani jako malá.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je vlastně super pohled na věc! Kratší pracovní týden :) Děkuji!!!

      Vymazat
  9. Ja som pred Velkou nocou neutekala nikdy. Niekedy sa mi pacila viac, niekedy menej, ale urcite je to aj tym, ze mna nikdy nikto neoblieval v nejakom velkom style. Tak to robil moj otec a nikomu by ani nedovolil inak. Proste decentne, max pol deci vody, vonavka a je to. Korbac sa ku nam vratil az teraz, ked uz maly tieto sviatky vnima, ale aj tak len tak symbolicky. Vlastne aj cele to sibanie a oblievanie by malo byt len take symbolicke, urcite by sa mi nepacilo to, co sa deje na dedinach. Ale takto mi to nevadi, pride najblizsia rodina, porozpravame a sup -sup zase dalej. Aj ked zijem na vychodnom Slovensku a hovori sa, ze ani Chuck Norris nevypije tolko ako vychodniar, nie je to tak. Nalieva sa len 1 poldecak, no vacsina su vodici, alebo nechcu. Neplnoleti dostavaju likerove vajce :-) nikto nechodi opity a hlavne nas maly sa z toho velmi tesi.
    Mne sa prave velmi nepaci, ze ludia odchadzaju prec, nas maly bol velmi smutny, ze susedka nebola doma, tesil sa, ze ju vysibe. A stala sa nam prvy krat aj jedna zvlastna vec, ina susedka nas doslova volala, nech prideme vysibat jej dceru, ze ceka a vela chlapcov nechodi.
    Takze za mna Velka noc ano, ale vsetko s mierou, sibanie, varenie, aj upratovanie.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Máš así super tátu!
      A jak píšeš, strašně se mi zastesklo po Slovensku, já totiž k Vám na Slovensko šíleně ráda jezdím. Pracovně i soukromě. Některé kouty jsou neskutečně kouzelné a některé na mě působí skoro jako zapomenutý svět.

      Vymazat
  10. Hani, já jsem jako děcko Velikonoce, resp. hlavně to pondělí, nesnášela. Buď jsme jeli k tetě, na malou vesnici, kde jsem nikoho neznala a kde se s tím kluci nemazali, nebo jsme byli doma a já trpně čekala na spolužáky. Ale nepatřila jsem k hvězdám kolektivu (brýlatá jedničkářka), tak jsem byla ráda, když přišli dva tři. Potupné.
    V pubertě jsem si našla náboženský rozměr a prožít Velikonoce od Popeleční středy až po Boží hod je opravdu obohacující.
    No a teď s dětmi... manžel zásadně Velikonoční pondělí neslaví, nikdy mě nevymrskal, což mě trochu mrzí, nicméně každý rok ho zastoupí náš kamarád-gay se svým přítelem :-) Synek si od nich půjčil vždycky žílu, ale neměl z toho rozum. Ostatní pražští přátelé taky pomlázku nedrží. A letos mě zarazila učitelka ve školce, že se učili říkanku atd. Tak jsem synkovi koupila žílu, letos trochu vyšlehal mě a malou sestřičku a dostal vajíčko. Takže takto mírumilovně ano.
    Obecně mě mrzí, že se ze společnosti naprosto vytratilo to duchovní poselství, Boží hod vánoční drží všichni, ale velikonoční neděle je lidem ukradená, k obědu si dají těstoviny a odpoledne jdou nakupovat.
    Jo, a uklízím jako vždycky, letos ještě méně, okna počkají, až nebude sněžit.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haninko, je strašně zvláštní, že takový vpravdě pohanský svátek je vlastně vámi křesťany takhle vnímaný.
      Mírumilovně to taky beru, jako jo. Ale ty tanečky okolo :)
      A mimochodem - my gismo vždycky (i na vysoké) taky měli nějaké šprtky. Žádná ale nevypadala tak nádherně jako ty.... A klidně i brýle měly.

      Vymazat
  11. Velikonoční pondělí žádnou "náboženskou povahu" ve smyslu křesťanství nemá. Ba právě naopak je velikonoční pondělí směskou pohanských zvyků, které přetrvaly. Proto i dobrý křesťan (Vaše babička) je může ignorovat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :)
      Já nikde netvrdím, že hodnotím pouze křesťanské vnímání tohoto času. My jsme jako rodina poměrně zajímavě nakombinovaná a střet všeho možného mi dal jednak víc náhledů, jednak taky mi v podstatě znemožnil kamkoliv se připojit :)

      Vymazat
  12. No, dětem asi není od věci vštípit nenásilně ponětí o tradici a dokud to malou baví... uznávám, že jako rodič se asi teď musíš kvůli dětem trochu kousnout. Asi přijde i věk, kdy to možná začne vidět podobně a pak by možná bylo dobrý ji do toho pro změnu nelámat a až bude s to si říct, jak chce trávit Velikonoce, tak to rozvolnit a nechat, ať si to každý člen rodiny pochopí, jak je mu milo. Ostatně, samy Velikonoce jsou směs křesťanskopohanských zvyklostí, takže těžko říct, co z toho má vyšší váhu, jak se to má slavit, jestli to má mít duchovní rozměr. Myslím, že by se člověk neměl nutit do něčeho, co mu není vlastní a už vůbec by se na oltář tradice do podobných obyčejů neměly lámat děti. Raději ať si odnesou vzpomínky na hezky strávené chvíle, byť to nebude zapadat do obecné představy o Velikonocích. Nic horšího než zpruzelá puberťačka slavící Velikonoce, protože to doma poručili a trpně čekající na partu přiožralých výrostků, co dělají binec.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No přesně, nakonec jde jen o to, jak se zařadit do okolních zvyklostí, aby ty děti nevyčnívaly :)

      Vymazat
  13. Haničko já tě tak rádá čtu! Ale jinak mě Velikonoce čekají za týden a jelikož u nás nikdo vyloženě věřicí není tak to bereme tak že se celá rodina sejde. Samozřejmě máme mazanec a obarvené vajička a toto je tak asi vše:)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Liduško, děkuju. Ty mě vždycky tak pěkně pochválíš, pak si říkám, že se nemusím bát semtam napsat i něco jiného než prndání o rtěnkách :D

      Vymazat
  14. Me se moc libi, jak mají Velikonoce v Anglii. Cele je to o dětech a hledání čokoládový cz vajíček. Žádné násilí a premahani se, ale milá tradice pro ty nejmenší.

    Každopádně vzdy se dá sebrat a vyrazit s celou rodinkou nějak na výlet a užit si Velikonoce po svém :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, ono stejně vždycky jde o ty děti. Nám všem. Tak nějak to udělat, aby to byl pěkný den :)
      Doufám, že i ty sis svátky pěkně užila!

      Vymazat
    2. My vo Francuzsku tiez tak radostne: vcera som navarila, napiekla, cele poobedie sme hodovali a pozvanymi hostami. Dnes rano sme s muzom v zahrade poskryvali cokoladove figurky a vajicka, vytiahli fotak a zavolali deti...pohodicka, pohoda!!! Dnes bolo vynimocne po rokoch pekne pocasie, takze poobede vsetci vyrazili von!
      Pride mi to teraz az neuveritelne, ze ake to mame na vychode barbarske zvyky a este aj nespravodlive, lebo cokolada je len pre chlapcov...
      Inak moj slovensky svokor ma na Velku Noc nadherny zvyk: kupi drahy parfem, rano s nim naparfumuje manzelku a potom jej ho daruje. Parada!

      Vymazat
  15. Bohuzel lidi dnes uz ani nevedi, proc se Velikonoce slavi...

    OdpovědětVymazat
  16. Vzhledem k tomu, že maminka pochází z Moravy, velikonoce si díky svým 4 bratrům, tátovi a dědovi v dětství "užívala" natolik, že u nás doma jsme je nikdy neslavili. Respektive, ano, měli jsme velikonoční výzdobu, obarvená vajíčka, upečeného beránka a nádivku, ale pomlázka nám nesměla přes práh a zásadně jsme nikdy nikomu neotevřeli. Když jsem byla starší, trochu mě to mrzelo, když si holky ve škole pak vyprávěly, kdo je přišel vyšupat, a já se nemohla zapojit a ani jsem nevěděla, jaké to je :-) Pak mě to samozřejmě přešlo.
    Před pár měsíci jsem se přestěhovala do Francii a je zajímavé, že najednou pro mě české tradice a zvyky začínají být důležité. Když jsem bydlela v Česku, v životě jsem na velikonoce nic speciálního nechystala, letos poprvé jsem pekla mazanec a nádivku. Taky najednou víc oceňuji českou kuchyni, přestože ještě donedávna jsem se nad ní ofrňovala, jak je nezdravá. A najednou lituju, že neseženu hrubou mouku na knedlík (který jsem vařila možná 2x za život). Asi potřebuju cítit, že mám nějaké kořeny.
    Taky teď čekám miminko, chlapečka, a říkám si, že bych chtěla, aby poznal i české tradice (velikonoce, vánoce).
    Holčičí víkend na chatě bych brala kdykoli, nemuselo by to nutně být spojeno s velikonocema.
    Petra

    OdpovědětVymazat

Každý váš komentář mě těší. Diskutujme :)