Prohledat tento blog

Počet zobrazení stránky

27. 8. 2013

SOFASTARS pořád pomáhají - spolu s vámi!

Moc se omlouvám všem pravidelným čtenářům a taky oslavenkyni Nik, protože velmi nestíhám přispívat. Vyrábím si nábytek, stříhám děti a psy před koncem prázdnin, kultivuji zahradu, ... 

Prostě normální lajf. 

Když jsem včera ráno usedala k počítači, abych vám napsala post, přivezl mi manžel kus srnčího masa na guláš. K tomu přihodil nějakou tu práci navíc a kočky mi poshazovaly čerstvě natřené díly nábytku na sebe. Nemusím asi popisovat, jak mi bylo :)

A pak mi zavolala kamarádka, že máme s nimi jet na týden na výlet. Co myslíte - pojedeme rádi. Mimochodem, ten guláš jsem vařila celý den, aby maso změklo... No nic.

Musím vám říct, že mám jakousi podivnou náladu, která se mírně blíží depresi. Kde je léto? Kde je babí léto? 
Já tenhle převrat nezvládám! Asi je to tím, že jsem letní dítě. Nebo nevím. Blbě spím, necvičím, nějak mě nic nebaví a vztekám se.

Inu, bojujme. 

Koupila jsem si nový parfém a koupila jsem si i staro-nový parfém - bojuji asi i čichově a emocionálně. Nebo čichovo-emocionálně. O obou parfémech vám brzy napíšu, protože docela stojí za to. Netvrdím, že musíte mít oba dva doma, ale jsou docela netuctové - podle mne. 

Dneska ale nechme stranou krásu tváře, krásu těla, čichové vjemy i jejich pocitové odpovědi. Dnes vám musím znovu děkovat za spolupráci. 
Jste báječné! Díky vám dneska posíláme další nálož krmiva pro HAFo naděje v Břeclavi. Jak už jsem zde opakovaně psala, mám báječný pocit z toho, že dáváme dál přímo krmení. Fakt nám nikdo nemůže napsat, že se po cestě ztrácí peníze. Fakt víme, že co vybereme, to se v útulku sní :) Psí centrum nám dodává krmivo za nákupní ceny, děkujeme i jim! 

Ne každý může osvojit zvíře z útulku. Já jsem to udělala a jsem ráda. Denně si to užívám a zároveň denně narážím. Takové zvíře je zkrátka podepsané a nenaděláte nic. 

ucho sem, ucho tam...


Náš útulkář má už poměrně slušnou základní poslušnost, ale zároveň řešíme velké problémy s neovladatelností v jistých momentech. Klidně zaútočí na obrovského německého ovčáka v práci a neřeší nic! Uteče mi z povelu od nohy. Není nedocvičený... Nejsme začátečníci, manžel je vlastně profík - cvičitel. 
Jen já jsem se mu poněkud vymkla (chi chi). Ale to mu neříkejte! Nebo si to jen myslím? To je fuk, opět odbíhám od podstatného, no, to víte, ženská.... 

Chci vám říct jediné! Nemůžete si vzít psisko nebo kočičáka? Neva! Nemá každý podmínky nebo chuť. Neciťte se hůř.
Stačí donést piškoty, koupit deku, kupte granule. Anebo kupte kosmetiku u nás na Blogsale. My toho máme!

Tohle je odměna:



My za vás nakoupíme a darujeme.
Děkuji vám srdečně za pomoc a příspěvky a jedeme dál.
Cokoliv si koupíte, nakrmí hladovou tlamičku. Děkujeme moc!


Oslavenkyni Nikoušovi přejeme, aby si pěkně užila tropy (kdybys cítila závist, zlato, cítíš ji správně! já bych teda měnila, u nás je docela kosa...) a vám všem přejeme, abyste se ještě tak nějak porovnaly s končícím létem. Budeme všichni společně doufat a snad vydoufáme alespoň léto babí. Přece nebudeme sbírat víno v děšti!!!

Psi a kočky v útulcích nás potřebují a díky nám a naší společné posedlosti krásou dostanou zase aspoň trochu jídla.

Budeme spolu pokračovat! 
DĚKUJEME!





23. 8. 2013

PÉČE O ZDRAVÍ A KRÁSU TĚLA - snaha o rovnováhu

Psaly jste mi, abych se s vámi podělila o to, jak pečuji o svoji tělesnou stránku, jak hubnu po porodu a co všechno zahrnuje moje péče o tělo. Ačkoliv sama sebe v žádném případě nepovažuji za odborníka, ráda vašim přáním vyhovím. Koneckonců jsme blog zaměřený na krásu jako takovou a krásné, zdravé a přiměřeně štíhlé tělo je pochopitelně snem každé z nás. 
Jen dopředu upozorňuji na to, že nic nového vám neřeknu :) Určitě znáte blogy mnohem povolanějších děvčat, která jsou úžasná, a vědí toho nesrovnatelně více než já:
Zmíním hlavně skvělou Nikki a Monču, které moc ráda čtu, ráda nakouknu i k Beautygloss, u níž žasnu hlavně nad mírou odhodlání a striktním dodržováním pravidel (a má super tělo!) - všechny je jistě dobře znáte :). Nehodlám si dneska hrát na jejich kolegyni, protože já jsem v tomto oboru pouhým uživatelem. I z toho důvodu nechci psát žádné přesné návody ani jídelníčky, spíš to pojmu jako popis své cesty, zamyšlení a shrnutí mých postupů a posunů.
Snad vás i tak zaujmu, však mi v komentářích řeknete.

Miluju jídlo! Vím, že to říká kdekdo, ale ujišťuji vás, že já to jídlo miluju víc! Vždycky, kam až mi paměť sahá, jsem si mohla dovolit jíst hodně. Jsem z rodiny, kde se jídlo bere vážně, jí se dobře, hodně, často. Není problém udělat k běžnému obědu tři druhy přílohy a dva druhy masa. Proč ne, vždyť se to sní a máme to rádi... Jíst se musí! V hlavě mám nastaveno, že mléko, kakao, sladkosti, zobání a jiné nejsou plnohodnotné jídlo, to je jen cosi navíc, to se vlastně nepočítá :) 
Tohle všechno bylo zcela v pořádku, když jsem měla mladý metabolismus a denně jsem odjezdila dva koně, z bodu A do bodu B jsem se přemísťovala na kole a zastavila jsem se od rána až v deset hodin večer. Při nástupu na vysokou školu se mi pochopitelně poněkud změnily energetické bilance, ale i tak se mi stále dařilo vypadat stejně. Nevím, kolik jsem vážila, ale odhaduji to podle fotek i velikostí oblečení na 47 - 50 kilo. 
Znáte to, člověk má vzhled a postavu zadarmo, život je krásný, den je krátký, všechno je nové. Nikdy jsem se nehlídala a nevážila, pohybu jsem měla vždycky relativně dost - aspoň jsem si to myslela. Přece jen se mi pomalinku, plíživě a nenápadně postupně začal měnit metabolismus. Nepravidelné jídlo, málo bílkovin, všechno, co patří ke klasické stravě průměrného vysokoškoláka. Léta jsem nic neřešila, když jsme s kamarádkami řešily postavy, všechny do jedné jsme říkaly, že musíme zhubnout 5 kilo - ať už jsme vypadaly jakkoliv. Krásné časy to byly :) Dneska všechny vypadáme jinak a stále chceme zhubnout těch 5 kilo :D

I po deseti letech jsem vypadala slušně, váhu jsem si udržovala mezi 51 a 54 kily, nikdy jsem ji nehlídala. Oblékla jsem stále stejné oblečení, nebyl problém. A pak jsem otěhotněla. Na začátku jsem si byla jistá, že nebudu jíst za dva, věděla jsem, že je to mýtus. Jenže... nechutnalo a nevonělo mi maso, nevonělo a nelákalo mě nic, přicházely různé bolístky a nepohodlí... Výsledek? Jedla jsem jen hranolky, polomáčené sušenky, bonbóny, čokoládu, pila mléko. Přibrala jsem si 22 kilo a bylo mi to jedno. I když se dívám na fotky, těch 20 kilo není vidět, vidět je jen pořádný medicinbál. Takže jsem stále byla v klidu. Po porodu jsem se nehlídala a postavu moc neřešila, přesto jsem sama od sebe zase vypadala tak nějak stejně a v pohodě. Oblečení jsem nosila stejné a vůbec nevím, kolik jsem vážila. I otěhotněla jsem podruhé. A ano, nabrala jsem dalších 20 kilo. Nevím přesně, kolik jsem přibrala, ale k porodu jsem šla s krásnými 74 kily. Ano, skutečně 74!

asi měsíc před porodem


Pořád jsem to neviděla nijak strašně. Strašné bylo to potom. Nešlo to samo dolů. Po císařském řezu jsem byla pořádně schlíplá a i tělo vypadalo otřesně. Neměla jsem pas, neměla jsem žádné tvary - byla jsem postavou podobná hrnci. Nad jizvou jsem měla pytel a stále se mi kolem tvořily otoky. Celé tělo bylo měkké a nevzhledné, celulitidu jsem měla i na žebrech pod prsy. A nezlepšovalo se to! Až budete někde číst rozhovor s modelkami a jinými celebritkami, kterak jim to hubne samo a nemusí pro to nic dělat, smějte se. Samo nejde nic.
Tak jsem se přestala litovat, přestala jsem čekat, že to samo opadá, přestala jsem se nakrucovat v zrcadle a začala jsem se tvrdě hlídat a makat.

Co se jídla týče, mám velké štěstí, že mi chutnají zdravé věci. Nechápu, že jsem v těhotenství tak prasila, protože sladkosti a typické mlsání nejím a nedostanu na ně chuť. Pouze když mám velkou energetickou krizi, napadne mě sníst sladkost, ale to se mi stává tak jednou za dva měsíce. V podstatě to mám tak, že když jím rozumně a neplácám blbosti, chutě mě nijak nepronásledují.
Můj jídelníček se od druhého porodu skutečně skládá hlavně z libových mas, z kvalitních ryb, snažím se jíst kvanta zeleniny. Nijak zvlášť nepotřebuju ani pečivo, rozhodně ho nejím denně a neujíždím na něm. Kromě těhotenství jsem ale takhle jedla vždycky. A i to možná zapříčinilo to, že ač jsem jedla poměrně zdravě, nehublo mi to.

Takže co dál? No jistě. Ihned, jak mi bolestivá jizva dovolila, jsem začala cvičit. Zpočátku jsem byla odrovnaná i po desetiminutovce na stepperu, ale kondice šla rychle nahoru. Naštěstí jsem měla doma všechno, co jsem potřebovala. Nemusela jsem díky tomu řešit fitka ani tělocvičny - přece jen se dvěma malými dětmi je horší naplánovat si trénink. Nikdy jsem dřív nevěřila řečem "nemám na cvičení čas", ale moje dvě děti a zvířetník mi ukázali, že se to vážně může stát. 
Doma jsem měla kvalitní vibrační plošinu a neskutečně mi pomohla. V počátku jsem měla bolesti kolem jizvy, měla jsem ještě podivně přeházené vnitřnosti a posunutou bránici po porodu velkého dítěte, a nemohla jsem skoro dýchat. Kardio cvičení proto skoro nešlo a nadýchávala jsem si poměrně pomalu. Díky pravidelné čvrthodince na vibrační plošině se mi začaly velmi rychle nafukovat stehenní svaly, zpevňovat záda a zlepšovalo se mi držení těla. Naprosto jsem nezvládala cviky na břicho, kvalitní plošiny vám skutečně dají do těla. Kvůli jizvě jsem přes den nosila speciální pás na stažení rozestupu břišního svalstva. Ten mi spolu s poctivým cvičením správného dechu velice pomohl a den ode dne se mi vylepšovalo břicho. 



Jakmile se mi začala vracet fyzička, začala jsem chodit dvakrát týdně na aerobik a lehké posilování. K tomu jsem si doma cvičila každý den alespoň půlhodinku nějakého HIIT a jako doplněk jsem zařazovala orbitrek a stepper. Musím říct, že HIIT je přesně to, co mi sedí. Na to si najde čas i mamka na mateřské, každé dítě aspoň chvilku spí. Postupně jsem si začala půjčovat manželovo cvičební vybavení. Z původních jednokilových činek, které jsem na startu skoro neutáhla, jsem se dopracovala ke tříkilovkám. Ty jsou pro mne dneska akorát a báječně mi udržují tak akorát vytvarovaná ramena, biceps a triceps. 

V té době už mi byla vibrační plošina málo, svaly už mi na ni nereagovaly a s vylepšenou fyzičkou mi už zkrátka nestačila. Plošinu jsem tedy vyměnila za běžecký trenažér. Nevyužívám ho ale klasicky, běžím pouze prvních 5 až 8 minut, poté přejdu do rychlé chůze. Pak si pohlídám tepovou frekvenci a ve svém hubnoucím optimu vydržím 20 až 50 minut. Obvykle před nástupem na trenažér posiluji 15 minut s činkami a kettlebelly


U kettlebellů se zastavím. Cvičení s nimi totiž miluju. Když se naučíte základní cviky, je to báječná zábava. Při správném postoji u cviků zabírá celé tělo. Zpočátku mě hrozně překvapovalo, že po cvičení, kdy kettlebellem švihám od země do úrovně očí, mě druhý den neskutečně bolí hýžďové svalstvo a zadní stehno :) Opravdu doporučuji!


Dnes mám 55 kilo a jsem velice spokojená. Abyste rozumněly, stále to není dokonalé a modelingem bych se žvit nemohla, stále chci ještě malinko hubnout, ale spokojená jsem moc. Mám totiž báječné a poslušné tělo. Hubne sice velmi pomalu a vyžaduje ode mne velkou disciplínu, ale když jsem důsledná, nikdy mě nezradí. Je zdravé, báječně nabírá svalovou hmotu a posílá mi jako odměnu endorfiny. Skvěle mu to tráví a nevyžaduje žádné nesmysly.

ano, sladění barev je poněkud k zamyšlení

Dnes se opět vejdu do riflí, které jsem nosila před dětmi. Loni touto dobou jsem se modlila, aby skončila horka. Chtěla jsem se opět zahalit do větších kusů oblečení, aby nebylo vidět, jak strašně jsem vypadala. Dnes naprosto s klidem celé dny prochodím v plavkách, s přáteli trávíme plno času venku, neřeším nic. 
takhle můj manžel dokumentuje naše výlety...

Víte, měla jsem hodně chvilek, kdy jsem byla smutná. Zdálo se mi, že na to, jak makám, jsou výsledky nedostatečné. Ale když se ohlédnu zpět, celou tu dobu jsem pozvolna hubla tuk a nabírala svaly, hodně  jsem zpevňovala, hodně se vylepšovala.

U mne osobně je největší zbraní sport. Jíme doma poměrně zdravě a už skoro nemám, co bych ubrala. Samozřejmě už nemohu a nikdy nebudu moct jíst tak, jako za mlada. To už je dávno pryč :) Ale moc mi to nevadí, protože už jsem vážně skoro všechno ochutnala, většiny věcí jsem se přejedla a všeho moc škodí. Jím z 80 % vyrovnaně a zdravě. Těch zbylých 20 % je život, společnost a zábava

Mám samozřejmě dny, kdy se mi nechce. Hlavně v momentech, kdy si tělo zvyká na nové cvičení, bývám unavená. Když se to potká s děštivým počasím a nevyspáním, je to teprve lahůdka! Kolem je plno reklam na hubnoucí preparáty, na různé bobule a doplňky. Těch chemických se bojím jako čert kříže a těm přírodním nevěřím.
Za poslední rok jsem v určitých fázích svého cyklu nárazově užívala čaje nebo přírodní doplněk na odvodnění - protože se zavodňováním mám poměrně velký problém. A další malinko nadstandardní věcí, kterou jsem nakonec zařadila do jídelníčku, je proteinový nápoj. V dobách, kdy jsem cvičila dvakrát denně, mi velice pomohl s regenerací a doplěnním bílkovin. 
Chvilku jsem uvažovala i o spalovačích, ale nakonec jsem žádný nezačala užívat. Možná na to ještě dojde, nevylučuju je úplně.

Tak! A teď si myslíte, že děsně makám a jsem malý Rambo. 
Nejhorší na tom je, že v létě se to nedá. Jsem doma s dětmi, které nemají školku, pracuji z domova, starám se o domácnost a zvířata. A k tomu to hlavní: léto je čas koupání, výletů, grilování, posezení s přáteli a zábavy. Zní to blbě, ale prostě nemám čas si doma zacvičit. Naštěstí jezdím obden na kole, hodně chodím, chodím večer běhat. Zatím to vypadá hodně pozitivně, svaly nepadají a cítím se fajn. Na svůj pravidelný režim najedu zase po prázdninách.


Protože jsme zde na blogu hlavně kosmeticky zaměřeném, zmíním se o tělové kosmetice. Možná vás po všech recenzích na luxusní kosmetiku překvapím. Ale rozhodně neutrácím za tělovku. Teda kecám, utrácím... Ale dělám to proto, že se chci rozmazlit konkrétní vůní nebo značkou. Není to podle mě potřeba. Obyčejné mléko z drogerky nebo z lékárny za stovku udělá stejnou službu jako drahá značkovka za tisícovku. Vyzkoušela jsem drahé i levné...
Cvičte, ve sprše se promasírujte nějakým kartáčem, poté se namažte čímkoliv - výsledek bude super. Necvičte, nemasírujte... a můžete si koupit cokoliv, stejně to bude marné :)

Na závěr pár mých tipů:

Moje oblíbené cvičení:
- jakékoliv HIIT trvající do 30 minut 
- posilování s činkami, kettlebelly a se sandbagem
- kalanetické cviky jako doplněk
- jóga na protažení
- běh v lese, jízda na kole s kamarádkami (cíl máme vždycky v nějaké hospůdce, dáme drink a jedeme zpět)
- videa Jillian Michaels: její 30 Days Shred mám přejetý dvakrát, občas si ho zařadím z nostalgie jen tak. Neměla jsem sice už u něho žádné úbytky hmotnostní ani objemové, ale potřebuju změny. Miluju její Shred It with Weights, jde o velice zábavné cvičení s kettlebelly. A občas zařazuji její Kardio Kickbox a namátkově zvolené kardio z programu Body Revolution.

- Zuzka Light: i začátečník si u ní vybere jednodušší HIIT. Nemohla bych cvičit pouze podle jejích videí, ale jednou za čas je nadšeně zařazuji.

- Tiffany Rothe: její workouty jsou tak trochu bžunda, zpočátku jsem se na ně dívala přes prsty... Ale dejte si je a uvidíte, co vás bude bolet druhý den :)

- Casey Ho: co dodat? Ona je krásná, jemná, pořád se usmívá a u toho cvičí a žvatlá. Jsem asi divná, že se u toho neusmívám a tiše nadávám...

- slepou uličkou v mé cestě byl populární program Insanity. Ačkoliv je mi Shaun T. extrémně milý a líbí se mi bez ohledu na jeho sexuální orientaci, tento program mi absolutně nesedl. Padaly mi u něho svaly a na cvičení jsem se netěšila. Od začátku workoutu jsem sledovala odpočítávání a těšila se na konec. Z celého Insanity jsem si nechala v programu pouze protahování, které je výživné a hodně mě posunuje dál.

CO BYCH ROZHODNĚ DOPORUČILA ÚPLNĚ KAŽDÉ Z VÁS?
- kvalitní fyzioterapii nebo masáže! Strašně moc doufám, že lidem konečně dojde, že o svoji tělesnou schránku se musí začít starat každý sám. Že lékaři a zdravotnictví jako takové tu nejsou proto, aby řešili naši lenost a špatné žití.
Já osobně nedám dopustit na Dornovu metodu, díky které jsem zcela bez bolestí. Měla jsem velké problémy v těhotenství, bolesti takové, že jsem na záchod chodila po čtyřech nebo pozadu. Po porodu jsem mnohdy nemohla vstát z postele. Po první Dornovce jsem byla z 80 % v pořádku! 
Každý člověk si nese jisté stereotypy, které mění držení jeho těla, každý má za sebou zranění nebo trauma, které vede k nerovnoměrnému zatěžování těla. Každý z vás si zaslouží tento druh péče. Troufám si říct, že je to důležitější než všechny kupované vitamíny, doplňky, kadeřníci a kosmetiky. Nechoďte na nesmyslné procedury do wellnes salonů, vykašlete se na všechny kavitace, lymfakalhoty, vacu přístroje a já nevím co všechno. Najděte si dobrou masérku nebo terapeuta a choďte k nim jednou za měsíc. Vyhnete se courání po doktorech a užívání chemických léčiv, navíc vám dobrý masér spolehlivě pomůže od celulitidy.

Jediné, co skutečně funguje, je zdravá strava, pohyb a lidské ruce při masážích. 

A ZDRAVÝ ROZUM :) 

Nic jiného!


Jak vidíte, neřekla jsem vám nic nového, ačkoliv je to snad ten nejdelší post v historii blogu. Nejsem odborník, a všechno, co píšu, jsou jen moje zkušenosti a můj pohled na věc. 

Je to kruté a samotnou mě to bolí :) Ale skutečně funguje pouze jediná cesta:

makat a rozumně jíst 

P.S.: Vzhledem k tomu, že je tento post velice obecný a zároveň obsáhlý, nebylo možné všechy detaily rozebrat poctivě. Vím, že nejde o kila, ale o centimetry, vím i o jistých rizicích doplňků, vím, že ne každý snese jakoukoliv masáž... a i jiné věci jsou pouze naznačené. Kdybych měla popsat vše detailně a poctivě, musela bych sepsat knihu :) Vyplyne-li z vašich komentářů nutnost návazných postů detailněji se zabývajících konkrétními tématy, sepíšu je.

P.P.S.: Jistě se najde někdo, komu podle fotek moje tělo stále připadá nic moc, silné nebo málo vyrýsované. Jo, mně taky :) Ale i tak jsem spokojená a pyšná na to, že jsem dokázala naplánovaný a pravidelný sport zařadit do svého běžného života a naučit se ho milovat. I když je stále co dělat, nemám se za co stydět :)





21. 8. 2013

Oranžová? Ne. Červená? Ano! - REVLON Super Lustrous Lipstick 026 Abstract Orange

Jak už víte z minulého postu, toto léto se snažím líčit velmi jednoduše s použitím naprostého minima produktů. Přesto jsem ale udělala jednu velikou změnu. Vyměnila jsem můj MLBB odstín rtěnky (Revlon Color Burst rtěnku v odstínu 035 Blush) za výraznou a trochu nečekanou barvu.

 
 
Revlon Super Lustrous rtěnka v odstínu 026 Abstract Orange byla limitkou loňského podzimu. Nemyslete si, že bych se přeorientoval na oranžové rty, nikdy bych si nic skutečně oranžového na rty nedala. Cesta k tomuto kousku byla úplně jiná. Jednoho dne jsem zatoužila po nové rtěnce a jelikož jsem vůbec nevěděla, jakou barvu bych chtěla, dala jsem si při výběru jiné kritérium. Chtěla jsem rtěnku mega levnou. Musela tedy být Revlon, tuhle značku prostě miluju a jejich rtěnky mi moc a moc vyhovuji. A také musela být na ebay.co.uk, tam totiž nakupuji nejčastěji a moc ráda. takže jsem hledala skutečně librovou záležitost a nakonec ji našla. Tento kousek mě vyšel i s poštovným na 100kč. Samozřejmě jsem si dopředu o odstínu něco přečetla, zas úplně naslepo nekupuji ani za tu stovku. :) Věděla jsem tedy, že pravé dýňové oranžové se bát skutečně nemusím, že tahle záležitost je daleko více měděná a celá v duchu padaného listí a podzimu jako takového.

 
 
Takže asi začneme tou barvou. Oranžová není ani omylem. Název tedy slušně mate. Barva je na mých rtech svěží červená s teplým, spíše zlato měděným podtónem. oranžovou skutečně zahlédnu jen málokdy a pouze pod určitým dopadem slunečních paprsků. Jinak je to jedním slovem červená. Ale není to žádná rudá pro dospělé holky. Tohle je svěží, měkká barva, kterou můžete nanést bez zrcátka, v autě za pohybu a určitě i bez kontury. Nebudu tvrdit, že to je barva pro každého, to totiž není žádná rudá. Tohle je odstín pro holky, které s rudou začínají, nebo pro ženy, které netouží být středem pozornosti.


 
Nikdo si ji na první pohled nevšimne, ale přesto budete mít pusu pěkně výraznou. Její teplý podton je opravdu silný, takže všichni, kteří miluji studené rudé s modrým fousem, by se měli tomuto kousku stranit. S mými zuby umí tahle barva divy. Jsou při ní dokonale bílé, pleť bez růžových nitek, krásně zářivá a světlejší. Na léto milý společník, na podzim určitě ideální také. Nehodlám se jí jen tak vzdát.


 
 
Rtěnka má perleťový finish. Díky tomu není zas až tolik hydratační, neklouže jako některé krémové kousky. Přesto dokonale sedne a hlavně sedí. Z místa se příliš nehne, o víkendu jsem ji měla na oslavě, přežila jídlo, pití, zákusky, pár polibků a poté jsem stalé měla na rtech příjemný stain. Nebudu vám nalháat, že by toto vše vydržela bez poškození ve stavu, ve kterém jsem s ní opouštěla ráno náš dům, ale po tom všem jsem ji na puse stále měla.
 


 
 
Pokud máte sušší rty, možná budete potřebovat trochu balzámku. Perleťový finish není z nejpříjemnějších, takže by vás mohla vysušovat. Já rty zas extra suché nemám, takže to v pohodě zvládnu i bez, i když ho jinak pod světlejší odstíny dávám vždy.



 
 
Za tu stovku je tento kousek naprostým hitem a jsem moc spokojená, že jsem tehdy ono nutkání levného nákupu měla a že na mě zrovna tento odstín vykouknul. Jinak bych ho totiž jistojistě přešla bez povšimnutí. A to by byla sakra škoda.

Já se s vámi na týden a kousek loučím a jdu balit. Takže krásný zbytek prázdnin!

19. 8. 2013

GUERLAIN Météorites Perles Light Diffusing Perfectin Primer

K narozeninám jsem dostala nádherný flakón plný perel. Guerlain je jednou z mých oblíbených značek,  meteoritky jsou mojí hvězdnou stálicí, perly miluju v jakékoliv podobě i množství, rozjasňující báze používám neskonale ráda. Vypadá to na bezva dárek, co myslíte?


Balení je klasické Guerlainovské. Kvalitní materiály a okázalý design, sklo jde příjemně do ruky, víčko je poměrně těžké, ale báječně sedí na pumpičce. 




Schválně sem dávám víc fotek obsahu flakónu, protože mě osobně se strašně líbí. Všimněte si, jak nádhernou barvu mají perly vznášející se v průhledném gelovitém základu. Už jen kvůli tomu pohledu stojí za to mít tuhle nádheru na očích :)


Pumpičkou k vám doputuje směs obou frakcí tekuté až gelovité konzistence a výrazně "perlové" barvy.  Na fotkách z přímého sluníčka uvidíte, jak úžasně rozjasňující efekt báze vykouzlí. Drahý, luxusní a velmi okázalý vzhled bez přehnanosti, lacinosti a viditelného lesku. Sofistikované, příjemné a vysoce na úrovni. Nic pro kolotočářky, pro vykřičené prvky musíte na jiné blogy :)
Parfemace je věrná všem ostatním meteoritkám, je opět jemná a fialková. Vůně je méně intenzivní, než jak ji vnímám z pudrů. Celkově i díky jemnější vůni bázi vnímám jako křížence péče a dekorativní kosmetiky.




Po rozetření primeru na tváři se ale většina lesku viditelného na fotkách výše ztrácí. Na pleti zůstává lehký hydratující film, který vytváří lehký glow. Podle mého pocitu pečuje a připravuje na makeup. Oproti některým jiným bázím ale vůbec nelepí a nedrolí se, klidně můžete ihned použít pudrové produkty bez rizika nerovnoměrných nánosů. 


Po aplikaci makeupu, pudru nebo dalších líčidel ve výsledku na pleti bázi neuvidíte. Alespoň pokud na sebe nehodláte napatlat přehnané množství produktu. Rozhodně se nedá očekávat vysloveně viditelné rozjasnění, na to i s touto bází budete potřebovat klasické rozjasňovače. 
Co ale rozhodně uvidíte, bude o poznání odpočatější vzhled a sjednocenější pleť. Ohledně vyšší výdrže líčení si nejsem jistá. Nemohu napsat, že bych díky této bázi večer měla pleť jako čerstvě napudrovanou. To asi ne, nicméně pleť vypadá prostě líp delší dobu. I s poněkud stahujícím makeupem je pleť i večer líp hydratovaná.

A jaké je moje shrnutí? Velmi pozitivní. Báze je vysloveně příjemná. Další věc, díky které dáváte sama sobě pocit, že stojíte za péči a luxus. Čím jsem starší, tím více vnímám a hodnotím právě tento aspekt kosmetiky jako takové. 
Perlová báze je mile voňavá, krásná na pohled i na pleti, celkově působí tak nějak měkce a něžně. Gelovo-tekutý základ báze působí jako hydratační injekce.
Co se viditelného efektu týče, na ten moc nesázejte. Tohle není přípravek, který jednoznačně uvidíte. Pokud jej ukážete průměrnému chlapovi, nepochopí, na co by ho měl kupovat. Efekt pro něho totiž bude pod úrovní jeho rozlišovacích schopností. Vy ho ale uvidíte :) V každém případě si tuhle bázi kupte pouze v případě, že nechcete rozjasňovač, byly byste zklamané.
Jako v ostatních případech - člověk musí vědět, co chce.

Za mne tedy nezbývá než dokončit myšlenku ze začátku postu - parádní dárek! To víte, dala mi ho sofistikovaná ženská :D


14. 8. 2013

ByTerry Eyebrow Pencil Definer 2 Ash Brown

V minulém postu jsem jednu tužku od ByTerry neskutečně strhala a dnes tu máme hned další tužku ze stejné stáje.
Ta dnešní je určena na obočí.



Stále to stejné krásné balení, barvy a materiály, na které jsme zvyklí. Opět jsem nenafotila naprosto perfektní ořezávátko z dobrého pevného plastu, kterému nechybí ani tyčinka na čištění.



Vybrala jsem si odstín 2, měl by být ideální pro brunetky.



V balení opět nechybí naprosto báječný štěteček na úpravu líčení. Všimněte si detailu kartáčku - je skvěle tvarovaný a poměrně pevný. Dosud jsem obočí pročesávala srovnatelným kartáčkem MAC a můžu podepsat, že tento, který je přidaný na tužce ByTerry, je ještě mnohem a mnohem lepší! Zatím nejlepší, co jsem měla v ruce.



Barva odstínu 2 je neutrální hnědá. Jmenuje se sice Ash Brown, ale popela v ní mnoho nenacházím. Není ani moc tmavá, ani moc světlá, teplotou odstínu je taky poměrně ve středu. Nevím, jak jste zvyklé vy, ale většinou jsou produkty určené k líčení obočí poměrně studené a ve výsledku tmavé. Mě tyto hodně studené hnědé odstíny nesedí, jdou mi až do šedé škály. Vzhledem k tomu, že mi slunce čaruje s barvou vlasů do všemožných teple hnědých a zlatavých barev, šedavky prostě na mě vypadají tvrdě. Navíc nesnáším přehnaně zvýrazněné obočí. I proto je mi barevně tužka ByTerry jednoznačně milá a příjemná a jsem jen ráda, že popel obsažený v názvu nenacházím v odstínu.

A textura? Báječná! Tak, jak byla minulá tužka průšvihem, ta dnešní je přímo skvostná. Je poněkud voskovatější nebo snad i mastnější. Kreslí úplně sama a vydrží celý den i na koupališti.

Na fotkách níže vidíte, jak vypadal můj (nebo spíš váš) obrázek poté, co jsem s ním uvařila oběd, na zahradě natřela stůl barvou a u toho hlídala dítě v bazénu. Slunce, pot, voda a otírání hřbetu ruky bylo samozřejmostí po dobu několika hodin. 



Nevím jistě, nakolik jsou vypovídající detailní fotky obočí před/po, protože mi u nich hraje roli velký rozdíl ve světle. Ale doufám, že obrázek si uděláte. Na první fotce jsem si obočí blýskla hned po ranní rutině a vidíte hlavně to, že nešetřím krémem :)


A zde už je detail obočí po lehoulinkém nánosu ByTerry Eyebrow Pencil Definer. Nanáším opravdu jen malinko pomocí lehkých doteků plochy tužky, nepoužívám špičku. Po aplikaci ještě pečlivě pročešu kartáčkem na druhé straně tužky a rozetřu jím případné nahloučení barvy - stane se...


A moje pocity? Nadšené! Dosud jsem i přes množství vyzkoušených přípravků na líčení obočí stejně vždycky skončila u očního stínu v matném provedení. Tužky mi nesedly nikdy, protože jsem to s nimi neuměla, vosky nebo speciální stíny na obočí mě zatím taky neuchvátily. Dnes mám ve výbavě HG na obočí. Tuhle tužku doporučím komukoliv a jednou rozhodně koupím znova. Sice mi tahle asi dost dlouho vydrží, ale tím líp! 
ByTerry tužka na obočí prostě stojí za to, a stojí za to i v plné ceně! Pokud stále nemáte svého oblíbence na líčení obočí, rozhodně se podívejte po ByTerry tužce! 





12. 8. 2013

Tag jedním slovem

Tak dáme ještě jeden tag, Já na ně moc nejsem, ale pro tento mám důvod. Jelikož to bylo minule s tím antiwishlistem tak strašně dlouhé čtení, tak jsem chtěla na oplátku něco, co bude hodně rychlé a krátké a zároveň vám to o mně zas něco málo řekne. No a našla jsem tento tag. Takže ještě jeden, ale už poslední.

Tvoje vlasy? Neposlušný.
Oblíbená věc? Čisté povlečení.
Sen z minulé noci? Žádný.
Oblíbené pití? Cola.
Vysněné auto? Fungující.
Místnost, ve které se nacházíš? Obyvák.
Tvůj strach? O dítě.
Co bys chtěla být za 10 let? Naživu.
S kým jsi strávila včerejší večer? S rodinou.
Co nejsi? Toho je.
Poslední, co jsi dělala? Vařila.
Co máš na sobě? Kapky potu.
Tvoje oblíbená knížka? Pýcha a předsudek.
Poslední, co jsi jedla? Palačinky.
Tvůj život? Nestěžuju si.
Tvoje nálada? Nestálá.
Tvé léto? Vodové.
Kdy ses naposledy smála? Dnes.
Nejoblíbenější víkendová činnost? Výlety.
Tvůj počítač? Zapnutý.
Pivo? Fuj.
Zima? Bílá.
Dovolená? Za pár.
Na posteli? Pes.
Láska? Dobrý, díky za optání. :) 


 

10. 8. 2013

BY TERRY Crayon Blackstar - 6 Midnight Mauve

Mé milé čtenářky, dneska je to průser. A jako to slovo je na místě...

Jak miluju značku By Terry, víte. Že jsem u nich nadšená skoro ze všeho, víte taky. Je vám tedy asi jasné, že když hovořím o průseru a ani trochu se nesnažím najít mírnější a slušnější výraz, musí to být na pováženou. 

Tužka na oči s multicare efektem a voděodolnou trvanlivostí mě lákala. U By Terry čekám už vždycky jen a jen super kvalitu a pěkné fialové tužce taky už z principu neřeknu ne. Vzhledem k horším recenzím jsem si počkala na 50% slevu, aby to případně tolik nebolelo, pokud bych nebyla spokojená. Řeknu vám ale otevřeně, že ta tužka je drahá i tak!


Balení je super. V krásné větší krabičce najdete luxusně vypadající tužku a super ořezávátko, které mi bohužel z fotky ukradly kočky vydatně povzbuzované dcerou. Ořazávátko je tedy nyní v bedně na pastelky a musíte mi věřit, že je spolu se štětečkem na druhé straně tužky tím nejlepším, co v balení bylo.

Barevně jsem spokojená moc. I když obvykle mám raději modřejší podtón fialové, tento švestkovo-slézový odstín se mi líbí. Působí měkce a něžně a je skutečně milý.
Konzistence tužky už je problém a naznačuje, že výsledné hodnocení prostě nemůže být pozitivní. Tužka je tvrdší. Není tvrdá, na ruku se s ní kreslí naprosto v pohodě a když jsem ji na ruku poprvé vyzkoušela, nečichala jsem problém.
Ten nastal až v momentě, kdy jsem se pokusila tužku nějak nanést na oko...


Víte, já tužky na oči zas až tak extra nepoužívám. Nebudu vám tvrdit, že s nimi mám letité zkušenosti (jako třeba se rtěnkami a pudry). Tužky jsou u mne pouze doplňkem, a když zrovna žádnou několik měsíců nevlastním, nic se neděje. Nicméně ještě jsem neměla takový problém s aplikací. Vlastně měla, jednou s jakousi levnou drogerkou jsem si užila cosi podobného, už ani nevím značku... 

V každém případě se hodně často dočtete, že tužka má být tvrdší a sušší, že je to ideální a že pak tužka báječně drží. Že se máte vyhnout tužkám měkkým a mastným. Zas to teď bylo v ELLE (celkově často žasnu nad kosmetickými doporučeními zde publikovanými...). Takže to já teda takhle nemám. Chápu, že má tužka držet na místě. Ale v žádném případě si s ní nehodlám vyrýpnout oko. Mám ráda tužky měkké a mastnější, kreslení s nimi má být pohodlné a rychlé.
U fialové tužky By Terry mi prostě chybí manuál, kterak tužku aplikovat. A taky naprosto nechápu, co jako znamená ten "multicare" efekt. Zatímco na ruce udělám jednolitou čárku jedním tahem, na oku mi po mém běžném tahu ulpí cosi, co se nepodobá lince, ale pouze náhodně zašpiněnému oku. Vrstva barvy je po jednom tahu nerovnoměrná a podle mě nevypadá nic moc. Jedině rozetřít, to pak ujde. Jenže já chci většinou na nahé oko jemnou linečku a malinko řasenky, na to jsem kupovala tužku. Když chci roztírat, mám stíny, se kterými požadovaný efekt přijde po mnohem menší námaze... Je ale fakt, že rozetřený stín kolem řas mi nevydrží tak dlouho pěkný.


A jsme u toho: pokud už se mi nějak jakkoliv podaří tužku nanést, vydrží všechno! Ale jako naprosto všechno. I večerní odlíčení musí proběhnout pečlivěji a opakovaně, abych šla spát skutečně čistá. 

Na následujících fotkách vidíte, jak oko s Crayon Blackstar vypadá. Mě se to nakonec líbí, ale opravdu bych si představovala mnohem lepší práci s tužkou od By Terry. Určitě si všimnete, že linečna není dokonalá a že není zcela jednolitá, že se trhá. 


 kromě tužky a řasenky je na víčku místo stínu pudr Guerlain 


Já spokojená nejsem. Ani omylem. Jsem naopak velmi zklamaná a tahle tužka je prvním produktem od By Terry, který nedoporučím.
Jenže jsem ji ukázala kamarádce, která linkuje. Linky jsou tím jediným, co na ní kdykoliv uvidíte. Nosí tlustou linku pořád, myslela jsem si, že ji má vytetovanou. Ale ne, líčí si ji denně a s tužkami má zkušenosti obrovské. A tato kamarádka tužku zkusila, v blesku si s ní vytvořila silnou a krásně jednolitou linku, aby mi následně sdělila, že jsem bloud. No dobře, takhle to neřekla :)
Výsledek jejího sdělení je ale takový, že tahle tužka je geniální a že jsem sralbotka, protože neumím na oko zatlačit. Že mazací tužky jsou na dvě věci a že tomu nerozumím. 

Mé milé čtenářky, vyberte si. Samy se znáte a víte, kolik vaše oko snese. Máte své vlastní zkušenosti s tužkami a jistě už teď víte, na čí straně jste.
Já na závěr zopakuji, že tužka se špatně nanáší, je tužší, ale vydrží všechno a nehne se. Po ořezání dokonce kreslí o chloupek ochotněji, takže budu často ořezávat. Až doořezávám úplně, podruhé ji pravděpodobně nekoupím, ale těm z vás, které si s klidem potýrají oční bulvu, nákup rozmlouvat nebudu :)

Mějte krásný víkend a napište mi, kterou skupinu očních linkařek reprezentujete :) Moc se těším na názory!






8. 8. 2013

ANTIWISHLIST tag aneb naprostý nezájem

Tento tag jsem kdysi našla na jednom blogu a minulý týden si na něj vzpomněla. A rázem mi v hlavě vyplouvaly desítky věcí, které mě vůbec neberou, i když o nich světová i česká blogosféra básní. Měla jsem co dělat, abych se zastavila u nějakého rozumného čísla, takže vám dnes představím pouze dvacítku věcí, které mě napadly jako první. Takový antiwishlist věcí nejen kosmetických, i když zejména právě těch. Nehledejte v tom žádnou logiku, první věc rozhodně není první, co se nechtění týče, pořadí je čistě náhodné.

Yankee candles

Vůně. Já a voňavé věci, asi je tedy každému jasné, že to je to, co mi na tom vadí. Je i není. Jasně, podle mě všechny ty jemné vůně Soft Blanket a jiné "jako prádlo" tak silně smrdí, že bych to nikdy nezapálila a už vůbec ne před spánkem, ale mě vlastně obecně nikdy nenapadne něco zapálit (krom faktu, že mám fakt někdy dny, kdy bych podpálila kdeco a utekla od všeho, ale k tomu by mi tahle svíčka asi moc platná nebyla). Já fakt nemám ráda svíčky. Nekupuju žádnou značku, jediné, co doma mám, jsou neparfemované čajové svíčky a ty si sem tam zapnu (jo, já svíčky zásadně "zapínám", nezapaluji jako normální lidi). Asi nejsem zas taková romantička, nebo k tomu všemu jen nepotřebuju světlo svíčky. Tak či tak, Yankee candle u nás doma nikdy nebude, to vám přísahám.

Essence

Tahle značka jde opravdu naprosto mimo mě. Hlavně jejich limitky a následně zahlcený net jejich recenzemi. Já vím, je to levné, je to většinou i docela roztomilé, ale fakt to musí být všude? Tuhle jsem si řekla, že bych přeci jen možná něco koupit mohla, ale jakmile jsem se u stojanu na chvíli zastavila a do pár věcí z nějaké přeslazené limitky hrábla, okamžitě mě to přešlo. Barvy na jedno brdo, i když se tváří, že nejsou, pigmentace příšerná, vše na ruce nakonec stejné. Jojo, cena 60 korun, no nekupte to. Nekoupila, bohužel.
 
bb krém

A je celkem jedno, zda ten pravý asijský, český, nebo jiný. Celá ta mánie je mi protivná. Tohle že je lepší než makeup? Pchá a klidně mě za to ukamanujte, je mi to srdečně jedno. Vyzkoušela jsem jak ty asijské, už jsem tady o tom kdysi psala, jak "skvěle" to dopadlo, samozřejmě i praslavný Garnier, ale třeba i bb cream od RENu. Bohužel zklamal i ten. Chystám na něj recenzi, je to jediný produkt od RENu, který je pro mě naprosto fuj. Nejde o to, že je světlý, ale hlavně výsledný efekt mi přijde docela maskoidní a přitom s nevalnou krycí schopností. Že se to vlastně vylučuje? Taky jsem si to do té doby, než jsem ho (a ostatní bbčka zkusila), myslela. Zlatý makeup, ten nic nenahradí.
 
Balea

Další hit, který si s vámi nezanotuji. Tahle značka mě odrazuje nějak celkově. Ani mi snad nevadí, že jsou jejich věci voňavé, chápu, že se to všem líbí, a ani mi neva, že jsou levné, že jsou levné, to chápu, že se líbí všem, a ani si dokonce nemyslím, že proto, že jsou levné, musejí mít to složení fakt nic moc, ale prostě tak nějak celkově je mi ta značka nesympatická. Asi k tomu nemám nějaký mega důvod, takže to vyznívá jen jako blbá kritika nepodložená ničím a asi tomu tak i je. Nemám od nich vyzkoušeno vůbec nic a jsem si celkem dost jistá, že tomu tak i nadále bude.
 
kleštičky na řasy

Ani zlaté Shu Uemury mě nepřesvědčí, že tohle fakt potřebuju. Osobně si vůbec nemyslím, že by díky kleštičkám byly řasy lepší - nelíbí se mi právě to, jak jsou zahnuté, vůbec dle mého neotevírají oko a neprojasňují pohled. A hlavně se mi moc nelíbí pohled ze strany, pokud máte natočené řasy, mám raději rovnější, přirozenější. Ale je to jen věc názoru, tohle nikomu fakt neberu.
 
umělé řasy

To dost souvisí s bodem výše, není to přirozené, je to moc natočené, nesnáším lepidlo, klepe se mi ruka, jistě bych si při tom vypíchla oko a stopro by se mi vedrem hned odlepily. Takže fakt díky, ale ne.
 
Nubar

Tohle je asi jediná značka laků na nehty, která mě fakt naprosto neláká. Asi jsem kdysi od nich tak dva či tři kousky měla, ale v době, kdy mě ještě bavilo prohlížet nové kolekce laků, mně nikdy nenapadlo pídit se po kolekci této značky. Teď mě laky už dávno neberou a nehledám vůbec nic, takže k Nubaru mohu směle přidat další značky, ale zas musím být spravedlivá a vím, že pokud zas někdy chytnu lakového rapla, zůstane pouze Nubar v zapomnění.

harémky

Nasrávačky, rajtky nebo jak se jim říká, prostě ty gaťata se sníženým sedem. Myslím si, že by mi fakt neslušely, neb na to nemám postavu, ale osobně je neshledávám slušivými ani na extra hubených holčinách. Dle mého nesluší skoro nikomu a věřím, že chlapi se mnou v tomto souhlasí. Ne že bych se oblékala kvůli chlapům a ani si nemyslím, že by se jiné ženské oblékaly kvůli chlapům, jasně, že ne, my se přece oblékáme kvůli jiným ženským, ale někdy není od věci si poslechnou, co si o tom všem, co na sebe navlékáme, myslí chlap. Občas neuškodí pohled z druhé strany, což se netýká jen oblečení.
 
parfémy

Tohle jste asi čekali všichni. Já bych ale dnes ráda ukázala, že ne vždy jsem parfémy nenáviděla. Naopak. Kdysi jsem je milovala. Můj první značkový parfém mi koupil můj první kluk v 17. Byla to Laura by laura Biagiotti. Dostala jsem ho k Vánocům, tehdy stál kolem 1200kč, což v době před 18 lety bylo děsně moc. Já byla u vytržení, jako mladá a naivní jsem si udělala rovnici, že mě fakt musí děsně milovat, když do mě vrazil tolik peněz (já mu koupila v dorgerce taky nějaký parfém za dvě kilča, asi jsem ho tedy milovala méně). No nakonec jsem zjistila, že to více než láska byla závislost, ale to je jiná pohádka. Parfém jsem milovala a šetřila si ho a ta vůně.... a ten flakon... bože, já byla v sedmém nebi. Mezitím uplynuly další parfémy a jistě další sedmá nebe a další kousek, co mi utkvěl v paměti, byl Indian Summer by Priscilla Presley. Ten mám spojený s Francouzem Lorrainem, se kterým jsem tak trochu podvedla toho chudáka, který mi koupil onu Lauru. Jojo, Pavlínka andílek. Tu vůni jsem milovala (asi i kvůli vzpomínce na Lorraina) a kupovala si ji několikrát za sebou v době, kdy jsem chodila na VŠ. A s tím souvisí i moje nenávist vůči parfémům. V prvních ročníkách jsem se na VŠ denně stříkala parfémem. Pak přišly zkoušky a některé z nich byly těžší. Já byla nervozní, nemohla jsem nic jíst, ale navoněla jsem se. A pak to přišlo. Skvělá kombinace prázdného žaludku, nervů a silné vůně, to vše opakované několikrát během pár týdnů způsobila, že jsem si všechny ty parfémy spojila v hlavě s tím, jak  mi bylo u zkoušek zle. A od té doby se to se mnou táhne. Po jakémkoli parfému, který si na sebe dám, se mi udělá špatně jako tehdy. Přivonět k němu v obchodě mi vůbec nevadí, ale jakmile bych ho na sobě měla cíti, nebo být s někým delší dobu, kdo je navoněn, je vymalováno. Bíle. Tedy spíš já budu hned bílá jako ta stěna. Já prostě fakt nemůžu.

Jiné je to ale s pánskými parfémy. Tam mám svého favorita. Co favorita, já jsem beznadějně zamilovaná. Tím pravým je Fahrenhait od Diora. Já vím, to je tak provařený a tak běžný. No co, srdci neporučíš, nosu taky ne, já ho prostě miluju. Kterýkoli chlap si ho na sebe stříkne a projde kolem mě, okamžitě roztáhnu nohy. :) Já vím, že tohle by se ve slušné společnosti ani vyslovit nemělo, ale až tak pěkně na mě působí.

Inglot

Asi tím, že je z Polska, asi tím, kolik je kolem této značky povyku a asi tím, jak je z toho každý nadšený. Davové mánie již dávno nevyhledávám a tuhle značku považuji za naprostý průměr toho, co se zde dá koupit.

Crabtree&Evelyn

Další davová mánie, která zahltila blogy svými "dárečky" k recenzím. Předražené krémy na ruce. Když byly na feelnuique slevy, přiznávám, že jsem nakoupila nádherné sety této značky jako dárky pro své blízké za hubičku, ale sobě to kupovat nechci. Daleko víc mě zajímá Deep Steep, který zas tady nezajímá skoro nikoho. :)
 
ombré vlasy

Tohle je takový omyltrend, ne? Udělat z odrostů hit? Ok, pak tedy jsem byla docela dlouho hodně trendy, ani jsem to netušila, i když to bylo možná ještě v době, kdy ombré hitem nebylo, takže jsem byla společně s miliony holek, které neměly čas si zajít na novou barvu a nechaly si dvaceticentimetrové odrosty, vlastně průkopnicí? No nevím. Ombré se mi nelíbí naprosto v ničem. Ombré nehty, ombré tvářenky, ombré život. Já raději tu nudnou, jednobarevnou klasiku, prosím.
 
face primer

Tady jsme nikdy nepochopila, k čemu je to dobré. Nebo jsem možná jen nenašla ten pravý pro mě, i když jsem zkusila i věhlasný primer od Laury Mercier. Na mě prostě nefunguje. Ty, co mají zmatnit, nematují, ty, co mají projasnit, udělají mastný flek, vyhlazující stáhnou a hydratační nedělají pro jistotu vůbec nic. Barevná korekce v podobě ActiMine bází od Givenchy byla taky spíše jen sranda věc, než aby to bylo fakt k něčemu. Já vyznávám kvalitní krém a na to makeup, pokud najdete dokonalou kombinaci, primer k životu nepotřebujete.

New Yorker

Není to tak, že bych nechodila nakupovat hadříky do levných řetězců, naopak, ráda chodím do HM, Promodu, Zary, Manga, Reserved, ale NY mi přijde dost hrabací a hodně hadrárna. Určitě si tam mnoho z vás nakoupilo skvělé kousky, ale já vždy odešla s prázdnou. Proto tam už nechodím.


pleťovka luxusních značek

Určitě jsem to zde již několikrát zmínila, ale vůbec se nevyžívám v pleťové kosmetice highendových značek. Tak, jak miluju stíny, tvářenky, pudr Chanel, Dior,  Guerlain,  úplně stejně mě nechávají chladnou jejich sera, krémy a tonika. Vyzkoušela jsem jich v minulosti mnoho, ale žádné mě výrazně nenadchlo. Zde tedy není averze vrozená a bezdůvodná, je podložená lety zkoumání. Většinou mi vadí silná parfemace podobná vůni toaletek, téměř nulové účinky, a tudíž naprosto zbytečně přemrštěná cena.
 
 
pleťovka řetězců parfumerií - Sephora, Douglas, Marrionnaud
 
V této kategorii tedy vyzkoušeno naopak nemám skor nic, ale nikdy mě nikdo nepřinutí si koupit krém od Sephora brand, tonikum Marrionnaud či peeling Douglas, i kdyby na to byly jásavé recenze všude možně. Nějak mi přijde, že se všechny tyto parfumerky snaží těžit, co to jde právě tím, jak přicházejí s vlastní linií pleťové kosmetiky. Copak za tím stojí nějaké kvalitní laboratoře, výzkumy, ingredience? Není to jen hurá akce s využitím vlastního jména? Docela mi to vadí, ale přiznám se, že je dost úsměvné, že mi vůbec nevadí dekorativka třeba Sephory (asi to bude tím, že tam je celkem jedno, co vše a kolik práce se za stínem skrývá, jde jen o barvu a pigmentaci, kdežto u krému jde o dost víc). :) Asi jsem nějaká celá pomatená, leč bohužel takto to v hlavě mám.
 
samoopalováky
 
Je to podobné jako s umělými řasami. Hraní si na něco, nic přirozeného. Navíc mi většina smrdí, neumím je nanášet, jsou dost oranžové a nemohu se po jejich aplikaci hned obléknout nebo vyválet v bílém povlečení. Jistě mi namítnete, že dnes jsou již takové, které tohle vše dovolují a já vám věřím, nicméně já se nějak víc hnědit snad ani nechci, bohatě mi stačí to, co mi na kůži vykouzlí slunce. A nebojte, já se nesluním, svoji kůži mám moc ráda, jen normálně žiju a po slunci chca nechca někdy projít musím.
 
sypký makeup
 
Kdysi v pravěku jsem vyzkoušela EDM a od té doby se mi vše sypké hnusí. Sypký makeup a pudr, to ještě tedy ok, ale sypkou tvářenku, bronzer, stíny, to fakt s díky odmítnu. Co takhle sypkou rtěnku? Nedělá to náhodou již někdo?
  
bio kosmetika
 
Všechen ten povyk kolem bio života mě nechává celkem chladnou, respektive v klidu. Co se kosmetiky týče, bio kvalitu nepotřebuju, vítám, pokud jsou věci bez fujtajbl vycpávkového složení, pokud v sobě mají přírodní složky, ale bio provedení není podmínkou, to přenechám jiným, kteří tím opravdu žijí a mají vše dokonale zmáknuté.
 
Fann 

Mám ráda Sephoru, Douglas, dokonce i do Marrionaudu někdy zajdu, i když spíše výjimečně, ale do Fannu mé kroky prostě nikdy nevedou. Opět bez důvodu, ten řetězec je mi jen nesympatický.


Pokud jste dočetli až sem, máte můj respekt. Dnes to bylo opravdu dlouhé a bez obrázků, takže sama bych u toho asi nevydržela. Docela by mě zajímalo, jak jste na tom se svým antiwishlistem vy?
 
 

6. 8. 2013

hříšné rty Vol. 2 - LIPSTICK QUEEN by Poppy: RED SINNER

Pokračujeme ve rtěnkových hříšcích, dneska to bude ostré. RED SINNER je totiž ta pravá rtěnka. Už jsem zde na blogu mnohokrát psala o skutečných rtěnkách, o pravé a dospělácké červeni a o plnohodnotném krytí. Jenže ve světle nových poznatků to vlastně všechno bylo tak nějak málo.

Tohle je ONA. Ta jediná skutečná rtěnka. Plnokrevník a vítěz. Zní vám to přehnaně? Jenže to přehnané není. 

To, co jsem posledně psala o rtěnce NATURAL SINNER, si ještě vynásobte. Složení je samozřejmě stejné - opět jedeme v 90 % pigmentů. Jenže díky odstínu, který je výrazný sám o sobě, je RED SINNER ještě větší pecka. Jako by měla NATURAL SINNER starší a mnohem sebevědomější starší ségru.  

Odstín je krásný! Velmi neutrální co se týče teploty, myslím si, že bude slušet všem typům pleti. Bude zkrátka slušet všem, kdo si troufnou :) 



Asi si říkáte, že to přeháním, jaké troufnout? Ale jo, troufnout... Já jsem teda ještě takovou rtěnku v ruce neměla. 

Intenzita je maximální.

Krytí je absolutní. 

Výdrž je fenomenální.

V prvním dílu našeho hříšného seriálu jsem se dost rozpovídala, takže dnes nechám mluvit hlavně obrázky. Jen zmíním jistá negativa:
Obal - mě se prostě ty obaly nelíbí. Je to škoda, když ukrývají takové skvosty...

To, co dělá rtěnku RED SINNER tak skvělou, je zároveň malinko nepohodlné. Díky extrémnímu obsahu pigmentů je rtěnka v tyčince hrubší, pigmenty se shlukují do hrudek. Už dopředu jsem si načetla, že jde o běžnou vlastnost výrazných odstínů, která ničemu nevadí. Nejde o známku problému nebo o kaz. Nicméně pěkné to teda v žádném případě není a při líčení občas minihrudka ulpí na jinak dokonalém povrchu barvy.


A jako poslední zmíním to, že o rtěnce její nositelka tak trochu ví. Na rtech ji ucítíte. Někomu to vadí, mně naprosto ne. 



I přes zmíněné mušky je to fenomén. Kupte si ji, pokud máte aspoň jednou za čas rády ústa v plné zbroji. Kdybych měla mít jedinou výraznou rtěnku, bude to tahle. Miluju ji a je mojí partnerkou na slavnostní chvíle. Mimochodem - na fotkách z oslav díky ní vypadám skutečně perfektně. Snesla i bohaté stolování a juchání. Vážně je to královna, název nelže!








Bude další pokračování, protože mám na cestě další odstín :)