Prohledat tento blog

Počet zobrazení stránky

23. 10. 2013

3x ani omylem...

... jsem si nemyslela, že si někdy koupím následující věci. Vše jsem nakoupila v jeden den, muselo být asi něco omamného a mozek zatemňujícího ve vzduchu, jinak si to opravdu neumím vysvětlit. Tohle totiž nejsem moc já.

1. Semišové ČERNÉ kozačky

Já mám s kozačkami docela potíž. Dlouhých 15 let jsem závodně tančila a tato aktivita zanechala na mých lýtkových svalech nesmazatelnou stopu. Přestože již nějaký ten pátek netančím, mám pěkně vypracovaná lýtka.  Jsou hodně tvarovaná a svalnatá. O mých nohách se tedy rozhodně nedá říci, že bych je měla jak nohy od klavíru či jak tyčky. Ani jedno neplatí. Bohužel ale díky takto vysportovaným lýtkům naprostou většinu vysokých kozaček nezapnu. Proto kupuji vždy cokoli, co dopnu. To mi ale nebrání v tom jít nakupovat s určitou představou. Tentokrát bylo zadání poměrně snadné: vysoké, na zip, naprosto bez podpatku, z hladké kůže a hlavně hnědé či rezaté. Tomuto zadání odpovídalo poměrně dost botek v mém okolí, ale nezapnula jsem ani jedny. Popravdě byla jsem už trochu zoufalá. Nové kozačky nepotřebuju, mám jedny krásné, ale ty mají podpatek a ten já nyní nosit nemohu. Pak mám také milované Coqui válenky, ale ty nejsou vůbec ženské. Teplo je jedna věc a když mrzne, na parádu já fakt nehledím, ale přesto chci být někdy za dámičku. A dámička prostě nutně potřebovala ty nové kozačky... Nakonec jsem začala zkoušet vše. Bylo mi jedno, zda byly hnědé či červené, zda byly z hladké kůže či semišové. No a skončila jsem u tohoto páru. Nejsem nadšená. Jsem ale spokojená, což je s mými podmínkami víc než dost a moje spokojenost je možná silnější než nadšení jiné ženské, která obuje kterýkoli pár, na nějž si ukáže. Moje první semišové kozačky vůbec (já semišové věci dost nerada) a moje po dlouhé době černé boty (černou barvu poslední dobou nesnáším (ahoj, Emilko), připadám si v ní usedlá, stará, strhaná, nevýrazná, jednoduše se jí vyhýbám jak čert kříži a nahrazuji ji modrou barvou).




2. Semišová ČERNÁ kabelka
 
Nemám ráda semiš, ale to už víte z předešlých řádků, a nemám ráda černou barvu, což tedy také víte. No ale ty kozačky přece potřebovaly někoho do party. Aby nebyly takovým exotem v mém nesemišovém a  nečerném šatníku. Kabelku jsem objevila v Promodu, kam jsem si zašla pro slim rifle. Nosím vlastně jen ty jejich, perfektně mi padnou a  jsou dostatečně dlouhé. No a cestou z kabinky nesouc dva kousky slimek jsem si všimla této brašničky. Akorát malá/velká, na rameno, což nyní nemám, se zajímavým zdobením, trochu ženská, ale ne přehnaně, docela casual, ale ne moc, prostě tak ideálně nakombinovaná. Takže moje černé semišky již mají svého parťáka, přestože již dopředu vím, že je nikdy společně nosit nebudu. Já totiž úplně nesnáším, pokud někdo ladí kabelku a boty. Připadá mi to celé takové moc matchy matchy, strašně promyšlené a prvoplánové. A tak outfit dle mého vypadat vůbec nemá.


 
3. Statement Necklace
 
Nesnáším bižuterii a co víc, nesnáším mega bižuterii. Připadá mi děsně laciná a myslím si, že ubíjí celou osobnost člověka. Nezvýrazňuje nic hezkého, upozorňuje jen a jen na sebe a potlačuje toho, kdo ji nosí. Jasně, asi blud, ale já to tak cítím. Doma žádnou bižuterii ani nemám. No ale ve stejný den, co jsem nakoupila předešlé věci a opět v Promodu jsem zahlédla tento náhrdelník a musela ho mít. Cítila jsem nutkavou potřebu vlastní jeden chunky kousek, i když jsem minutu předtím o něčem podobném ani nesnila. No a jsem vlastně spokojená. Sice mám chvílemi pocit, že mě ten kusanec kovu zadusí a nechápu, že to někteří dobrovolně nosí celý den, ale na nějakou spešl příležitost to určitě vydržím. Myslím si, že je to převážně hodně o nezvyku mít na krku cokoli, co není jemná šála.:)



Také se vám někdy stalo něco podobného? Máte doma kousky, o nichž jste si nikdy nemysleli, že vám budou zdobit (alespoň) skříň? :)
 

16 komentářů:

  1. Ano, přesně tak, já si nedávno koupila semišové kozačky, i když semiš taky nesnáším..mám je týden a už jsou trochu odřené :-/ ale já mám zase problém s velikostí, mám 42 a vždycky mi přišlo, že je kozaček na výběr dost, ale tenhle rok na mě v obchodech když chci 42 koukají dost divně, tak nevím.. Jo a maxi náhrdelník mám od léta taky jen jeden i když to není můj styl a musím říct, že kdyby mu nevypadlo pár kamínků, tak ho občas nosím..někdy je to příjemné oživení :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Naštěstí přestože jsem žirafa, moje noha má jen 41cm a to je naprosto běžné, takže v tomto směru problém nemá, nicméně moje lýtka mi vše desetkrát vynahradí. :)

      S náhrdelníkem jsem myslím skončila na čísle jedna. Víc bych jich v této velikosti nesnesla a neupotřebila. K ukojení touhy toto stačilo. :)

      Vymazat
  2. Zajímavý článek. Těší mě, že máš z nákupů radost :-)
    Mně se to moc často nestává. Vím, co chci a co mi sluší. Ale ta touha vlastnit něco jiného, co není můj běžný styl, co objevuje. Bohužel to pak většinou končí tím, že to nenosím/nepoužívám. V tomhle už se znám, takže se snažím podobné nákupy dobře promýšlet, neboť jsem stará konzerva (neoblékám se konzervativně, spíš naopak, ale mám ustálený specifický styl).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já normálně také nevybočuji ze zajetých vod svého stylu, nicméně je to docela osvěžující, pokud se to ale povede. :)

      Vymazat
  3. Semišovým kozačkám se chci na hony vyhnout. Kozačky aktuálně potřebuju, ale nechci, aby byly jen na parádu, ale taky trochu funkční. Vím, že bych je odřela do nenositelna ještě během první zimy. Výrazné šperky mám ráda (bižuterii ne, ale v uších ji mít ani nemůžu). Ale ony sluší málokomu, jako ta černá barva. Jen o sobě samých hodně výrazným typům. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já mám právě funkční obuv dostatečně zastoupenou ve svém botníku, chtěla jsem jedny na parádu. Což asi tak úplně nejsou, ale dopnu je, to je to, oč tu běží. Prostě bída naučila Dalibora housti, že.

      Vymazat
    2. Tak to já taky, ale chci být i v zimě občas za slečnu, že jo. :-) Chodit jen v gládách se mi nechce. :-)

      Vymazat
  4. S kozačkami mám taky problém, no. Pár let irského tance a nedopnu a nedopnu... :) Nicméně taky jedny mám, a jak nenosím hnědé boty, tak tyhle jsou hnědé. :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Koukám, že tanec je opravdu zabiják hůlek. :) A hnědé ti nepokrytě závidím.

      Vymazat
  5. ty kozačky bych brala hned! líbí se mi. ale taky mám problém, že žádné nezapnu. takže můžu nosit boty maximálně po kotníky. :-(
    S bižuterií, hlavně na krk to mám v podstatě stejně jako ty. Na krku nic nesnesu, přijde mi, že mě to škrtí. Přesto mám doma asi 3 náhrdelníky, které vytáhnu tak jednou do roka. ale doma je mít musím... :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, spřízněná duše i lýtko. :)

      Vymazat
  6. Semišové černé kozačky jsem si koupila minulý rok Deichmanu(600Kč) a opravdu žádný problém,ani ve sněhu.Boty jsou jako nové,koupila jsem si k nim kartáček přímo na tuto semiš(umělou) a sprej na semiš,ale sprej jsem od té doby nepotřebovala.Nehledě na to,že to jsou několikáté semišové(mám jí ráda)kozačky za můj život a nikdy žádný problém nenastal,je možné,že jsem měla vždy štěstí.Ale je možné,že umělá semiš vydrží kdeco na rozdíl od pravé,v tom to bude.Opravdu se koupi semišových bot nevyhýbám.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já semiš nemá ráda pro strukturu, preferuji hladké povrchy. Jinak je fakt, že většinou bývá pravidlem, že semiš tolik nevydrží, ale mám např. semišové balerínky ve světlé barvě a jsou jak nové, i když jim jsou přes 3 roky.

      Vymazat
    2. Myslím,že pokud je semiš umělá,vydrží déle,lépe se udržuje a není hned promoklá jako pravá.Botky z pravé semiše by nám určitě při běžném používaní nevydržely tři roky a cena by také byla jiná..

      Vymazat
    3. Já s umělotinou nemám zkušenosti, takže to nemohu posoudit, ale mohu mluvit za ty své milované semišové balerínky, které prostě drží a drží, i když samozřejmě jejich cena byla vysoká, ale je to furt semiš, ať za tisícovku, nebo čtyři.

      Vymazat
    4. Tak ať ti botičky slouží ještě dlouho.

      Vymazat

Každý váš komentář mě těší. Diskutujme :)