Prohledat tento blog

Počet zobrazení stránky

20. 3. 2013

Kontrasty



Původně jsem chtěla psát o něčem úplně jiném, o bláznivém fenomenu, který se pomalu rozvíjí i ve světě českých blogů, kde si každá druhá myslí, že svět zajímá jen její život, a proto hurá na twitter, facebook, instagram, lajkni mě, napiš o mně a máš hned bod navíc...., ale nakonec jsem si řekla, že by to ty, které to tak dělají, mohlo urazit, a to zas nechci, takže jsem zvolila zcela nekonfliktní téma, neboť se snažím držet hesla - když nemůžeš říct něco hezkého (a o tomto bych já nic hezkého opravdu napsat nemohla), raději mlč. :)



Černá je dobrá,...





...ale i já letos zcela překvapivě podléhám barvám.




A jak jste na tom vy? Držíte se svého, i když to nemusí být černé, nebo se snažíte vykročit ze zajetých kolejí? Já se letos fakt snažím, sice to nejde tak rychle, zvyk je prostě železná košile, ale první vlaštovky se již objevily. :)

14 komentářů:

  1. Velmi sa mi pacia tie hrnceky aj tenisky. V ciernej som prechodila celu strednu skolu a ciastocne aj vysoku, potom ma to zacalo opustat a dnes si ani neviem predstavit, ze by som vysla cela v ciernom, nejak mi to odobera energiu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc díky, ty hrnečky jsou mojí oblíbené značky Broste, mám je ještě v bílé, pepřové a béžové a jsou úplně nej. :) Na zelené tenisky se už moc těším, už aby opadnul sníh.

      Vymazat
  2. Mně se postoj "Když nemůžeš říct nic hezkého, tak mlč," dost příčí, abych pravdu řekla. Lidi to pak vychovává k šílené pasivitě, kdy sice není všechno ok, ani se tak netváříme, víme, že je spousta věcí v hajzlu, ale nám je to jedno. :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ono tady nejde o to, že je mi to jedno, ale jde spíš o to, že prostě nechci kritizovat někoho za něco, co neubližuje nikomu. To nemá vůbec nic společného s tím, že je, nebo není něco ok. Je každého věc, zda chce, aby svět věděl o každém jeho prdu. Mně se to nelíbí, ale to, že neřeknu, že je to kvůlui tomu pipina, neznamená, že jsem přece pasivní. :)

      Vymazat
    2. No sice tím nikomu neubližuješ, ale zároveň nic neříct tak nějak tiše dává najevo, že je to vlastně v pořádku. Co to znamená? Stane se to normou, pipin, co si fotí večeři na Instagram přibude a já bych se třeba nechtěla dočkat, že jednou to bude provozovat i moje dcera. Uvidí to u kamarádek, bude chtít být cool a udělá to taky. A nikde neuslyší, že to má taky svoje stinné stránky. Aby moje dítě házelo na internet každé své hnutí, z toho mi moc dobře po těle není. Bude jí patnáct, dneska si tam nafotí snídani a zítra se tam nafotí třeba v podprsence, však co... Chtěj nechtěj i ten největší individualista nejedná jen ryze podle toho, jak se mu chce. Jednáme podle společenských norem. Třeba jsem naivní, když si myslím, že by se ty normy opravdu neměly rozvolňovat směrem k toleranci a naprosté anarchii, ale směrem ke kultivovanosti a slušnosti. Co se mi nelíbí, o tom hlasitě mluvím. Je mi jasný, že některým lidem jsem proti srsti. Nevadí, jiná už nebudu. :-)

      Vymazat
    3. Já si myslím, že každý snad má nějaký mozek a umí ho použít, dokonce i v 15. A pokud holčina chce, aby byla takto vidět, bude, i když bude mnoho názorů, že to má i svou druhou stranu. Pro někoho dokonce i sama existence těch opačných názorů může být podnětem pro to, aby to udělal. A právě dost často v těch 15. Pokud to dělá dospělá ženská, je to čistě její věc. V mých očích může být ubohá, či snad dokonce namyšlená, když si myslí, že ona je tak zajímává, aby své dny vystavovala, nicméně tím to končí. Nemám právo říkat, že je to špatně, protože není. Je to směšné, ale špatné ne. Ale samozřejmě jde kritizovat i hezky. :) Ale já to neumím. Proto nehodlám nikoho urážet, abych to tu rozebírala.

      Vymazat
    4. A musím říct, že podnětem k tomu toto sepsat, nebyl jen fakt, že nyní každý druhý dokumentuje, co povečeřel, ale dost často i principy různých giveaway - napiš o mě na blogu, máš bod navíc, sdílej na facebooku, máš bod navíc, lajkni mě a zase máš bod navíc, prostě mluv o mně, protože já za to stojím. :)

      Vymazat
  3. Kdy jindy podlehnout barvám než zrovna na jaře. Ano podléhám:) Na jaře, v létě, na podzim i v zimě (to už trochu méně).

    Úvodník chápu tak, že zrovna tento fenomén Ti není po srsti, vyjádřila svůj postoj, ale nechceš ten negativní náboj dále rozpatlávat na blogu. Možná se pletu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já barvám podléhám až snad toto jaro, dříve vůbec.

      A ano, úvodník chápeš naprosto správně.

      Vymazat
  4. Pre mna je tato zima nekonecna, pomalicky vytahujem bronzery s nadejou v oteplenie a pocasie si ocividne s nami iba zahrava...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bohužel. Já už byla natěšená na vše lehké, tenké, barevné a zas mám černou peřovku a hnědé haculky. Jako v listopadu. :)

      Vymazat
  5. Co do úvodníku - ono to asi někoho zajímá, když to lidé lajkují. :)
    Hrnečky jsou vážně krásné. Já také pomalu podléhám barvičkám, problém je jen ten, že když mám od dané barvy jen pár kousků, tak to není s čím prát. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chi, s tím praním jsi mě rozesmála. :)

      A ano, určitě to někoho zajímá, z mnoha důvodů. :) Však já to vůbec nikomu neberu, každého věc, co dělá, a každého věc, jaký na to má názor. Ani jedno není špatné.

      Vymazat
  6. Barvy jsou super. Zvláště, když se zima tak horzně vleče...Já nosím barvy celoročně,k černé a tmavým odstínům se kloním pouze na podzim, který mi přijde takový...depresivní. Jinak potřebu zaznamenat na internetu každá svůj krok nechápu, ale když to někoho baví...ať si každý dělá co chce, mně osobně by to třeba připadalo jko příliš velký zásah do mého soukromí.

    OdpovědětVymazat

Každý váš komentář mě těší. Diskutujme :)