Prohledat tento blog

Počet zobrazení stránky

31. 10. 2012

Když dva jsou víc než jeden

Jsem jiná než většina bloggerek a jsem si téměř jistá, že jsem jiná než většina žen obecně. Nemluvím nyní o své výšce či milionech vlasů na hlavě. Mám na mysli ochotu experimentovat v líčení. To nedělám. Ne ze strachu, nebo z nedostatku času či nápadů, ale jen z prostého faktu, že už dávno vím, co mi sluší. Netoužím vypadat každý den jinak, toužím vypadat neustále perfektně (v rámci možností samozřejmě). Proto mě ani nenapadne si namalovat jeden den oči zeleně, baby pink tvářenku a růžová ústa, druhý den neutrální oči a rudou rtěnku a třetí den kouřová očka s nude rty. Dle mého všem nesluší všechno a ani těm, které se denně líčí jinými barvami, prostě vše nesluší stejně. V něčem se cítí lépe, v něčem hůře (objektivně i subjektivně). Ale já se prostě netoužím za cenu změny cítit nějaký den jen o fous hůř než den předešlý. Postrádá to u mě logiku. Prostě jsem věrná jednomu stylu líčení. A ne, fakt to není nuda, je to signature look. :)

Můj signature look je již dlouhá léta stejný - neutrální, mírně kouřové oči, broskovová tvářenka a nude rtěnka bez umrlčího vzhledu. Tohle neměním. Sem tam vyměním tvářenku za bronzer a malinko změním barvu rtů.

Letos na podzim mám ne jeden, ale hned dva looky, které jsem si zamilovala a které na střídačku nosím (baby steps, vážení. :) )V obou se cítím skvěle a vím, že mi sluší. Člověk se přece někdy musí pochválit, ne?

Základ však nikdy neměním, dávno jsem našla svůj top makeup, pudr, řasenku, takže změna přichází pouze v oblasti očí a rtů. A ani tam není nijak markantní, jsem to stále já se svými neutrálními, kouřovými kukadly a decentní pusou. Proč měnit to, co je prověřené a co funguje v každé situaci?

Neměnný základ:

MAC Face and Body Foundation C2
SKin 79 Diamond Collection Perfect Cover BB Cream (jako korektor po oči)
NYC Smooth Skin Presssed Face Powder 704A Warm Beige
Chanel Luminous Bronzing Powder 917 Sable Rose
MAC Gryeprint Technakohl Liner
Elizabeth Arden Double Density Mascara
Urban Decay Primer Potion
Catrice Eye BrowPencil 010 Blonde but Brow´d
 
 
 
Look č.1
 
Chanel Les 4 Ombres Quad 38 Premier Regards
YSL Rouge Volupte Perle 105 Insolant  Beige
Catrice Precision Lip Liner 040 Berry & Sally
 


Look č. 2
 
Revlon ColorStay 12 Hour Eye Shadow Quad 18 Azure Mist
Revlon Colorburst Lipstick 035 Blush
Catrice Precision Lip Liner 020 Nude ´Religion
 
 
 
 
Pevně doufám, že jsem si vás všechny - normální ženy nepoštvala proti sobě. Není snad tedy důvod, prostě to jen cítím a vnímám jinak. Naštěstí nejsem sama, mnoho hereček a zpěvaček své signature looky má a jsou jimi pověstné. Gwen Stefani si nevybavíte jinak než s rudou rtěnkou, Kim Kardashian pouze s kouřovými kukadly (jinou kategorií jsou photoshooty, o tom to nyní fakt není). Z mých dvou variant líčení u mě v současnoti o chloupek vede Revlon, protože tu značku nyní miluju.  Makupuju každý den něco a už se těším, až vám všechny svoje úlovky představím.  
 
 
 

29. 10. 2012

RESTY a DUEL - 2v1

Nevím, proč, ale nějak se s Nik míjíme. Obě poletujeme a žijeme, jak se dá. Nestíháme se už skoro ani pobavit o kosmetice, což je u nás - jak jistě chápete - dekadence nejhrubšího zrna.
Proto volím tento způsob rozhovoru s Nik a hodlám zde taky sfouknout náš poslední rest. Z poslední giveaway dlužíme pojednat o našich nekosmetických zálibách, o četbě, seriálech a filmech. A protože jsem na řadě a protože jsem si začala, jdu klást otázky:
Nik, co pořád děláš, že o tobě kromě postů není slyšet? Co máš nového a tak? Já vím, že není chyba jen na tvé straně, sama se skoro nezastavím :)

Já ti ani nevím, drahá. Můj život se nějak skokem změnil z kabelek a kosmetiky na termoprádlo, funkční oblečení, softshell a vodní sloupce a nic jiného skoro nestíhám. Můj syn neustále vyžaduje "venčení", takže i v tomto počasí jsme široko daleko jediní (společně s kamarádkou a jejím synem), kdo tráví venku většinu dne. Náš pes podobné chování ale sabotuje, jde se jen vyčůrat, ohrne svůj dlouhý nos, potřepe nohou a jde zpět do pelíšku spát, protože je rozumná. Taky bych se zachumlala, leč dítě preferuje něco jiného, takže se matka přizpůsobí. Podtrženo a sečteno -  nyní žiju daleko více reálně než virtuálně. :)
Tak to je zase dobře, jen si něco neužeň :)
Taky tak strašně miluješ Once upon a Time? Já teda obvykle módním seriálům nepodléhám. Ke sledování Gossip Girl jsi mě dokopala ty, nejdřív jsem odolávala a pak jsem se do vztahu Chucka a Blair slušně ponořila. No, jasně tomu pomohlo to, že jsou všichni krásní, trendy a bezchybní :) A mají tam nádherné květinové vazby a dekorace! Z těch jsem na větvi ještě víc než z líčení a kabelek :)
A ještě něco ti řeknu, Nik. Díky Dajánce s manželem docela dost ponocujeme. Zní to podivně, že? Day mi poslala hromadu DVD s naprosto úžasným výběrem seriálů. Nechápu, jak je to možné, ale trefila se do nás úplně přesně. Asi nejvíc ze všeho jsme vyřízení se seriálu BBC o Sherlocku Holmesovi.

Perfektně obsazené (i když doktor Watson je teda pěkný morous...), perfektní režie a to všechno, co ani nepojmenuju. Strašně dlouho mě nic tak nechytlo! Doporučuju všem, kteří ještě neviděli!
A dalším dobrým seriálem od Day, který je ovšem z úplně jiné kategorie, je Hra o trůny. Strašně se mi líbí tahle kočka!
Jinak jsme si moc oblíbili seriál Jak jsem potkal vaši matku. Podle mě strašně pěkně udělaný seriál - a díky Lilly sháním jednu kabelku od YSL. Za to jí zase tolik vděčná nejsem.
A aby byl můj seriálový výčet kompletní, nemohu nezmínit Teorii velkého třesku. jsem nekonečnou obdivovatelkou Sheldona! Moji přátelé mi někdy říkají Sheldone, zní to od nich poněkud kysele a nenadšeně, ale já to vnímám v absolutních hodnotách a jsem velmi poctěna. Nemá on snad většinou detailně vzato pravdu???

Once Upon a Time sleduju již od loňského roku. První serie byla dokonalá, jiná, svá, milá a neokoukaná. Druhá serie mě ale nějak nebaví. Nebaví mě děj, nebaví mě vedlejší postavy jednotlivých epizod. Bell a Rumplstiltskin jsou moje nejoblíbenější postavy a jejich vztahu fandím, ale tím asi s nadšením pro letošní serii zatím končím. Ale třeba mě tvůrci do budoucna překvapí, seriál samozřejmě sleduji i nadále, protože já jsem seriálový maniak.

Zatímco české seriály mě nechávají naprosto chladnou a úspěšně se jim vyhýbám, propadla jsem zcela těm z americké produkce (musím tedy zmínit český seriál První krok, který jsem nakonec jako jediný za posledních 5 let z české produkce odkoukala, ale jen proto, že byl z tanečního prostředí a já sama 16 let závodně tančila, takže mám k tomuto odvětví fakt blízko). Myslím, že jsem jim propadla proto, že si na nich trénuju svoji angličtinu, abych jednoduše na té mateřské nevyšla ze cviku. Nejdříve se vyjádřím k těm, které jsi zmínila. HIMYM jde naprosto mimo mě, viděla jsem několik dílů a zjistila, že to není seriál pro mě. Nechci ho kritizovat, protože ho celý neznám, ale jeho humor se mi z nějakého důvodu nelíbí. TBBT jsem jednu dobu hodně žrala, ale zasekla jsem se u třetí řady a nechce se mi hnout z místa, nemohu se dokopat, abych začala sledovat další díly. Ale ano, mám to v plánu. Někdy. Gossip Girl byl dlouhou dubu mým favoritem. Miluju Blair a Chucka, ok, miluju spíše Chucka, ale to je celkem jedno. :) Ale opět se stalo to, co v případě OUAT, letošní serie mě nudí, sleduju jen proto, že letos končí a proto, že zda opravdu Blair a Chuck budou endgame, což budou, ale co už. :)

Tímto ale výčet mých oblíbených seriálů nekončí. Sleduji Hart of Dixie, kde fandím vztahu Zoe a Wada a se zálibou sleduji outfity Rachel Bilson. S napětím usedám k Revange, kde se mi velmi líbí Emily Vancamp a opět její outfity, odhodlanost a zarputilost, s jakou jde přes mrtvoly k vysněné pomstě ( bottomline: nemám ráda Jacka Portera). Miluju Glee s Kurtem a Blainem (a jelikož jsou před námi Vánoce, prostě mi to nedá a musím vám sem hodit jejich dle mého nej duet právě s vánoční tematikou) a všemi covery, které mi v jejich podání zní častokrát lépe než originály, protože mám pocit, že Glee cast umí narozdíl od slavných zpěváků a zpěvaček opravdu zpívat. Z dob posedlosti Twilight mi zbyla láska k The Vampire Diaries, které mi přijdou a sto procent lepší než jejich ubohá knižní předloha a v neposlední řadu již tři roky sleduji můj v současnosti nejoblíbenější seriál Pretty Little Liars, kde narozdíl od mnoha náctiletých fanynek nejsem příznivce Tobyho (takže mě jeho účast v Ateamu nijak nezasáhla a ani nepobouřila), ale moc fandím vedlejší postavě Wrena. Jeho představitel Julian Morris (který si zahrál také v OUAT postavu prince Phillipa) je mi velmi sympatický, a to zejméně zvukově. :) Pro mě jsou totiž nejvíce sexy ti muži, jejichž hlas lahodí mého sluchu a Wrenům přízvuk je tak ..... dráždivý (z toho samého důvodu také tolik ucvrkávám při poslechu Chucka Basse). :)

Od letošního podzimu ale sleduji i další zajímavé seriály. Začala jsem s Dextrem, s nímž většina už randí sedm let. Je to správný uchylák a je mi velmi sympatický, jeho vnitřní hlas je často lepší než Shledonovy hlášky. :) Beauty and the Beast je spíš krokem vedle, ale jelikož jsou zatím venku jen tři díly první serie, nechci předčasně soudit a ještě chvíli to vydržím. Naopak Keeping Up with the Kardashians jsem si nečekaně oblíbila. Udělala jsem si názor na všechny členy tohoto klanu, který jsem předtím vlastně ani neměla, protože mě vše kolem Kim Kardashian míjelo, a z celého spolku pro mě vítězně jasně vychází Khloe a Lamar. Ještě mám v plánu seriál z právnického prostředí Suits, který běží už druhou sezonu a já z něj zatím neviděla ani minutu, ale těším se, až ho do své "sbírky" zařadím. Možná už příští týden.

Nuf, koukám, že obě sledujeme poměrně slušné množství seriálů, ale určitě i ty si najdeš čas na nějaký zajímavý film, proto se tě na ně zeptám. Osobně sleduju všechny žánry, nejsem v tomto směru nijak vyhraněná a pokud mě film baví, je mi jedno, zda je to pohádka, horor, romantická komedie či melodrama. Mým měřítkem pro výběr filmu je proto jeho obsazení. Mám své oblíbené herce, takže si většinou na ČSFD najedu na nějaké jméno a koukám, co dotyčný kdy natočil a podle toho vybírám. Mezi moje nejoblíbenější herečky patří bezesporu Reese Witherspoon. Líbí se mi jako žena i jako herečka, takže jsem viděla vše od Velmi nebezpečných známostí, přes Pravou blondýnu, dokonalý Walk the Line (který rozhodně patří do mých Top 5 movies ever) až po neméně milý Water for Elephans. V posledních letech přicházím na chuť Emily Blunt, je podle mě opět krásná a také nadaná. Z jejích filmů připomenu třeba Lov lososů v Jemenu, Královnu Viktorii či super anglický humor v Nezřízené střele.

Z herců jsem dlouho obdivovala Keanu Reevse. Byl to můj idol v době mých teen let a na začátku adolescence. Proto mám dosud ráda třeba Dům u jezera. Ale oba jsme zestárli a já se přesunula blíže zajíčkům, což se většinou ženám ve středním věku prostě stává. :) Líbí se mi kdekdo a kdeco.

Pokud bych měla nějaký film ještě vyzdvihnout, určitě to bude Pokání. Jeho nečekaný konec mě hodně překvapil a herecké výkony Kiery Knightly, Jamese McAvoye a zejméně Romoly Garai byly opravdu strhující.

Ty jo, tak vidím, že zase nic nevím a neznám :D

A film? Teď jsi mě zaskočila. U nás je vybírá manžel, tak mám za sebou Avengers, od kterých jsem čekala víc. Hodně mě pobavil A-team, od kterého jsem naopak nečekala nic, a zasmála jsem se. Včera v noci jsme trnuli u Hladových her, které se mi líbily až na podle mě přehnané kopírování II. světové války. Podle mě byla tahle stylizace poněkud přehnaná, ale líbila se mi hlavní hrdinka :) Mám ráda filmy ve stylou Bourneova mýtu, miluju bondovky, baví mě sci-fi... Jsem asi taky hodně nenáročný divák a spasu skoro všechno, co mi manžel naservíruje. Mám pocit, že když mám fajn náladu, snesu fakt skoro všechno, i když jsou věci, které nesleduju a záměrně ignoruju. Nemusím ty přehnané komedie, kde herci přehánějí mimiku a kde se mám smát prvoplánovým nebo pubertálním vtipům, neocením Borata ani jiné věci v tomto duchu. To proto, že jsem suchoprd - tak na mne občas volá manžel, který se klidně směje u Prciček... Ráda se dívám na cokoliv s Brucem Willisem - ten se mi totiž líbí (miluju ten jeho poloúsměv, ironický úšklebek v koutku rtů nebo jak to popsat :)).  

Když jsi narazila na bondovky, musím ještě dodat, že jsem se právě vrátila z kina a mám za sebou milou podívanou. Daniel opět vynikající, ale nějak nám trochu stárne, takže mu dávám tak ještě nejvýše dva díly a bude asi bohužel vystřídán. Osobně to nepovažuji za nutné, ale v šedesáti asi běhat po poli nebude. V kině mě zaujala ukázka z filnu Argo Bena Afflecka, mám ráda filmy podle skutečných událostí, proto na něj asi zajdu.

A všem je nyní asi jasné, že stejně tak, jak nefandím českým seriálům, ignoruji i české filmy. Nebaví mě jejich humor a zazlívám to českému národu, který se nejvíce směje tehdy, pokud hrdinům z pusy padá jedno sprosté slovo za druhým. Tento druh humoru je mi opravdu cizí a naprosto ho odmítám - vida, takže nakonec nekonzumuju úplně vše a nevybírám jen podle jmen.

Jinak bych na sebe měla prásknout to, že místo abych se dvěma dětmi a zvěřincem chodila brzy spát, čtu. Čtu hodně, čtu vášnivě ráda a čtu skoro cokoliv. Vím, že vás asi nepotěším, ale já opravdu přečtu i červenou knihovnu. Sice jen jednou a kriticky, ale přečtu. Četba je pro mne útěk do vnitřku vlastní hlavy, nehledám zde nic víc než relax. Nechci říct, že bych četla jen a pouze škvár, ale nehodlám ze sebe dělat znalce a odborníka. Kdybych měla uvést typickou knihu, která mě baví a přitáhne opakovaně, je to např. Poslední kabriolet od Myrera, skoro všechny detektivky z báječné edice 3x, moc ráda čtu Frýbovou, i když mám docela výhrady k opakovaným vzorcům nejen u postav, ale i v ději. Nedávno mě strašně vzala kniha Umění závodit v dešti (Stein Garth) vyprávěná psem a pěkně jsem se pobála u detektivek autora Jussi Adler-Olsana. Jdu zkrátka po příběhu a docela ráda se i lehce dojmu a zabojím. Nejsem náročný čtenář, ale čtu pořád a hodně.

Narozdíl od tebe mám svá nejplodnější čtecí léta již asi za sebou. V době studia jsem byla nucena číst kvanta české i světlové literatury a myslím, že jsem se tím trochu vyčerpala. :) Neříkám, že si ráda nepřečtu něco pro oddych, naopak čtu vlastně stále velmi ráda, jen ne tak často. Miluju Jane Austen a všechna její vydaná díla. Čtu je čas od času stále dokola a nikdy mě nepřestanou bavit. Totéž platí o dílech sester Bronteových. Miluju toto období, proto miluju i tato díla. Pýcha a předsudek společně se snovým panem Darcym je nepřekonatelná (stejně tak zbožňuju filmové zpracování s Mathewem McFadeynem a Kierou Knightley i seriálovou produkci BBC s Colinem Firthem a stále jsem na vážkách, který z ních je lepším panem Darcym, u dam mám celkem jasno, věrnější předloze byla jednoznačně Jennifer Ehle, kdežto u mužů stále váhám a přikláním se k verzi, že věrnější předloze byl Mathew), ale mým nejoblíbenějším dílem je Persuation. Rozhodně ale nejsem z těch, kteří se četbou kvalitní literatury chlubí, a pasují se tak na intelektuály, protože oni přece čtou, čtou hodně a čtou prestižní díla. Na tohle já zvysoka házím bobek. Já čtu to, co mě baví, to je moje měřítko. Pokud mě to baví, odpustím tomu i mnohé chyby, protože sama mám chyb hodně. :)
Co z kosmetických hitů poslední doby tě nechalo úplně chladnou? Já osobně musím říct, že naprosto nechápu BB krémy a všechny ty senzaboxy, ladyboxy a jiné vzorkoboxy. Jistě sis všimla, že jsme asi jediný blog, který o nich mlčí :)

BB krémy jsem vyzkoušela  a jak to dopadlo, vědí všichni, kteří nás pravidelně čtou. Ladyboxy a podobné balíčky mě nechávají vice něž chladnou, takže o nich společně budeme mlčet i nadále, ok? :)
Můžeš mi doporučit něco na poporodní padání vlasů? S hustotou sice potíže nemám, ale přece jen mám po mytí a česání plné hrsti. Není to vůbec příjemný pocit a z prvního poporodního období si nějak nepamatuju, že bych to řešila.

Ptáš se, moje drahá, špatné osoby. Mně vlasy nepadají. A i kdyby, bylo by mi to asi celkem fuk, protože i tak by mi jich zbylo na hlavě ještě pro další 3 lidi. Neporadím...
Nevíš, který OPI lak mám objednat? Hledám tu pravou červenou (ano, opět...). Musí být flame, krémová, ale ani trochu oranžová. Nesmí mít ani stopu modré. Barevně je geniální Nicole by OPI Kourt is Red-y for a pedi, ale chce 3 vrstvy, je malinko jelly. Chci ho úplně krycí.

Opět špatně zvolený adresát. Já už svoji perfektní červenou mám a od té doby prostě nemám potřebu zkoušet a hledat. To pochopíš, až ji taky najdeš. :) Mnoho nehtových bloggerek by to asi nepochopilo, ale ty jsi stejného založení jako já, nehromadíš, proto vím, že pochopíš. Hodně zdaru při hledání, perfektní červená je nutnost.
A ještě - nevíš, co je zlého na tom, že si nebarvím vlasy? Už tři dámy mi sdělily, že mám super účes, jen by chtěl oživit melírkem nebo nějakou barvičku (cituji, takhle se nevyjadřuji :) ). Já jsem tak ráda, že nemusím barvit!  

Já osobně proti barvení nemám nic. Pokud je barva v souladu s barvou vlasů, myslím, že jim mnohdy pomůže získat nějaký rozměr a hlavu opravdu oživí. Někdo má to štěstí, že se mu barva nevymývá a zůstane taková jak od holiče až do dalšího barvení. Ty taková nejsi, tobě barvy mění po dvou týdnech svůj podton, takže celkem chápu, že už nyní nebarvíš. Já takové štěstí taky nemám, ale jsem husa a furt barvím na blond, protože to můj chlap chce. Nesebekriticky si myslím, že moje vlastní barva je nádherná a hraje mnoha zajímavými odlesky, jimž se přírodní blond či hnědé mnohdy ani neblíží. Ok, konec sebechvály, stejně je to fuk, když mám na palici mdlou blond, že. :) Nicméně si myslím, že oživení melírkem, jaké si představují tvé kamarádky, je dalece vzdáleno zdravému a krásnému oživení, které před očima vidím já. A melírek fakt ne, sedmibarevná kočka není můj styl, přenechme ho pouze a jen čtyřnohým kočičkám.

Na co bych se tě já z kosmetické oblasti vlastně zeptala...? Ještě tak před dvěma týdny bych věděla, ale nyní tápám. Problém je ten, že většinou když vařím či vytírám, mám náhle pocit, že nutně potřebuju to a to. Věc, která mě minutu předtím ani nenapadla a o níž jsem vůbec neuvažovala, že bych nosila. A najednou ji nutně musím mít. Jenže v tu dobu nejsem na netu, abys mi poradila ten pravý odstín a produkt, a když se na něj dostanu, nejsi tam zase ty. A jelikož tu věc musím mít hned (čemuž určitě rozumíš), tak si musím poradit sama. V poslední době se mi to ale hodně daří a vlastně skoro vše, co jsem nakoupila, je skvělé. Takže takto mám konečně tu pravou rudou rtěnku pro mě (Revlon) a také super nekrémový bronzer (Chanel). Taky jsem nutně potřebovala poradit, kde sehnat ty úžasné skleněné dozy na dorty a sušenky, co má ve svém domě Kris Jenner. No a sehnala jsem je úplnou náhodou včera. Ani nevíš, jak jsem nadšená a nic nepotřebuju. Takže z toho důvodu se tě zeptám na prosté, ale upřímné - jak se vlastně máš? :)

:) :) :) Tak teď jsem málem zapomněla, že tě nemám na chatu a chtěla jsem nadatlovat "ale, na hovno". Ale to se nám sem úplně nehodí, tak to malinko rozvinu.  Však víš... Mám starosti s pejskem a moc se tím trápím. Nenadělám nic, protože ze všech komplexních vyšetření vyšlo to, že  pes je prostě starý...  Ze všeho nejvíc nesnáším situace, kdy nemůžu udělat vůbec nic - a tohle je jedna z nich. Jinak se ale máme moc pěkně a tak nějak obyčejně fajn. Děti jsou šikovné a zdravé, štěně je moc milé, kocour tomu všemu vládne a pěkně si nás rovná pod sebe, a koník je taky fit. Já už zase často cvičím, protože mě jinak bolí záda a pánev by se asi nedala zpět do původního tvaru :) Bena jsem si začala chystat na výstavy, moc nám to nejde a často vykřikuju, že z něho asi modelka nebude. Zlí jazykové kontrují, že je to mnou, v každém případě je pes mnohem lepší při výcviku, tak by se kdyžtak jen zkouškovalo.
S nákupy to taky extra nepřeháním, protože prostě nic nepotřebuju. Naopak se chystám na velké třídění šatníku, až se k tomu dostanu. Jak jsem zmínila, leží mi v hlavě jedna YSL kabelka, ale 1) ji nepotřebuju 2) nedovedu sehnat. 

Tak jsme si zase malinko popovídaly, ukázaly jsme, že nejsme žádné intelektuálky :) a těšíme se na vaše reakce.
A hlavně: chystáme další GIVEAWAY!!!

27. 10. 2012

GUERLAIN Rouge Automatique 165 Champs Elysées

Vážně nechci nudit s Guerlainem, ale poslední dobou jsem na tuto značku poněkud zaměřena. A myslím si, že Rouge Automatique nudit nemůže :)
 
 

Byla jsem strašně zvědavá na hydratační a dlouhodržící rtěnku zároveň. Internetové recenze byly vesměs výborné, tak co by ne.
Guerlain a obaly - to je klasické téma. Love - hate. Mě nevadí a rozhodně mě neuráží. Už zkrátka čekám těžké, luxusní a dekadentní balení, takže nejsem překvapena ani znechucena.

 
Balení je trochu netradiční, rtěnka nemá klasicky vršek a tělo s barvou. Prstem posunujete tlačítko s logem a rtěnka vyjede z krytu. Proč ne? Nejsem proti změnám.
 



 Odstín je povedený. Neutrální růžová bez viditelné stopy fialové nebo modré. Možná bych řekla, že je zde i stopička korálové. Každopádně barvu vnímám jako měkkou a dobře nositelnou, i když na první pohled vypadá dost reflexně.
 


 
 
V mnoha recenzích jsem se již dočetla, jak jsou Rouge Automatique výborné. A ano, jsou. Je to ta nejlehčí, nejhladší a nejpříjemnější rtěnka. Když nanášíte, působí spíš jako hydratační balzám nebo gel. Skvělý pocit! Barvu jde díky tomu velmi pěkně dávkovat a kdo se bojí růžové pecky, zvládne vytvořit jen oblíbený lehký vzhled "snídala jsem maliny". Paráda a komfort, opravdu povedená rtěnka báječné textury!






 
A teď vám řeknu, co mě štve a strašně otravuje. To balení může být jak chce krásné, ale je neskutečně hamatné! Z kusu těžkého zlata vyjede subtilní lehounká rtěnečka a tím se jako máte namalovat. Namalujte se klackem... S barvou, jako je Champs Elysées, musíte pečlivě vytvarovat kontury. Já rtěnky nikdy nenanáším z plně vytažené tuby, nehodlám je zlomit. Výsledkem je zkrátka umatlaný obal. Umím se líčit a rtěnku zvládnu poslepu, ale s tímto zařízením se mi opravdu špatně zachází!

 Kdo chce mít drahou a luxusně vypadající rtěnku umatlanou? Kdo chce na rty sahat obalem, který nosí v kabelce? Prostě ten kontrast mezi hrubým obalem a jemnou náplní je na moji ruku moc.
 


Jde o nádhernou rtěnku skvělé textury, komfortní, hydratační a opravdu i slušné výdrže. Hodnocení obalu nechám na každé z vás. Mě vzhledově neuráží, ale není mi extra pohodlné. Kouknu se asi i po jiných odstínech. Věřím, že mít nějakou nenápadnou barvu, ani bych nepohodlí nezpozorovala a obal by byl čistý.
Co myslíte vy?
 
Krásný uplakaný víkend!

25. 10. 2012

5P

Nedávno mě jedna z vás v komentářích prosila, zda bych nemohla napsat pár vět o své péči o pleť. Konečně jsem se k tomuto úkolu dostala a jakmile jsem začala psát, hned jsem vlastně přestala. Uvědomila jsme si totiž, že vše, co nyní ve své péči o pleť používám, bohužel nemohu tak zcela doporučit. Jednak z toho důvodu, že mám danou věc třeba teprve krátce, a na nějaké soudy je tím pádem ještě moc brzy, nebo proto, že prostě věc shledávám jen ok, ne super a úžasnou, a tudíž za ni ruku do ohně prostě nedám. Takže můj výběr pro dnešní téma je celkem omezený, ale jednoduše si za ním stojím. Každý kousek na fotce má pro mě všech 5P, které u přípravku v dané kategorii hledám. Mohu vás také ubezpečit, že opravdu vím, co doporučuji, neb každou z těchto věcí mám ve svém arzenálu již nejméně podruhé, některé dokonce podesáté... :) Některé produkty již svoje recenze mají, většina z nich ale na tu svoji teprve čeká.

Pojďme se tedy podívat na zoubek produktům, které plně uspokujují 35letou ženu se smíšenou pletí, která má v poslední době silnou tendenci k dehydratci, dále s pár černými tečkami na nose a rozšířenými pory na nose a lících.


Bioderma ABCDerm cleansing wipes už mají svoji recenzi zde, takže k nim víc dodávat nemusím. Kupuju je neustále, u nich se počet opakování určitě blíží oné zmiňované desítce.

Bioderma ABCDerm H2O je další z micelárek, kterou Bioderma má ve své nabídce, tato je určena (stejně jako celá řada ABCDerm) pro péči o dětskou pokožku, a právě proto tuto celou řadu miluju, Pokud je totiž dostatečně jemná pro děti, je jemná i pro mě, já sama mám pleť dost citlivou a vyhovuje mi pouze to, co je opravdu jemné, s dryáky, které moji pleť pouze odmastí, a tím nehorázně vysuší, jsem skončila asi někdy v šestácti, kdy jsem konečně dostala rozum. A ať si klidně všechny bloggerky světa a známé modelky, které milují červenou micelárku z řady Sensibio, říkají, co chtějí, pravda je, že Sensibio nesahá této ABCDerm ani po kotníky.

L´Occitane Brightening Cleansing Foam ze slaměnkové řady je můj hit. Největší hit, number one již leta letoucí. Sice jsem po dobu, kdy ji používám, vyzkoušela i jiné čističe, ale nikdy mě nic tak nenadchlo jako právě tato pěna. Kdysi dávno jsem milovala odličovací pěnu značky CC7, kterou jsem kupovala v lékárně, ale tuto značku u nás nějak přestali prodávat a hledala jsem za ni náhradu a našla svůj zlatý grál v podobě slaměnky. :)
ATOK levandulová/tea tree pleťová voda je můj miláček, koupila jsem ji jistě více jak 10x a myslím, že ji v nejbližší desítce let z trůnu nic nesesadí. Za tak málo peněz tolik krásné hudby. Miluju ji celou, kupuju ji většinou po litrech. Ani jedna z těchto dvou nevysušuje, krásně osvěží a po nepříjemném stažení ani památky, takže pro ženu mého věku je to prostě naprostý must have.

Payot So Pure/ Hydrafluide serum kupuji také stále dokola. Hydrafludie jsem vám přiblížila zde, So Pure bude jistě zanedlouho následovat. Zatímco Hydrafluide používám denně, So Pure používám pouze nárazově, a to většinou tehdy, pokud mám pocit, že je moje pleť byť jen minimálně zanešená a nečistá, okamžitě ho aplikuju a druhý den po nějakých nešvarech není ani stopa. Skutečně dle mého umí zázraky, ale zde více než kde jinde platí, že méně (často) je někdy více. Rozhodně ho nepoužívám častěji než jednou za 14 dnů, možná ani to ne.

Physiogel je moje náhrada za milovanou Payot Emulsion Reconciliante. Myslím, že je s ní poměrně srovnatelný, cenově vyjde rozhodně mnohem lépe, seženu ho téměř všude a snad mi ho nepřestanou vyrábět. :) Oproti Payot ER je výživnější, hutnější a pro mastnou pleť asi nebude vhodný. Letos mi ale podobné typy krémů nějak začaly vyhovovat, skoro bych řekla, že je nutně potřebuju, aby byla moje pleť jednoduše v cajku.:)

Embryolisse má svoji recenzi již od Nuf a já s ní souhlasím ve všem. Krásně a jemně voní, a přestože je určen pro suchou pleť, směle ho vyzkoušejte i ty z vás, které mají pleť smíšenou. Ve dvaceti ho možná neoceníte, ve třiceti i se smíšenou pletí zajásáte a stopro vám bude vyhovovat.

Dnešní post asi nebyl příliš zajímavý pro naše mladé čtenářky, ale protože věřím, že máme dost čtenářek právě v mém věku, tajně doufám, že nebyl úplně zbytečný. Budu ráda, pokud mi prozradíte svých 5 kosmetickcýh P.





23. 10. 2012

Stálice

Jak víte, povídáme si tu s vámi o spoustě věcí, o spoustě kosmetiky. Něco velmi pochválíme, něco méně. Mně se docela často stává, že i skvělá věc, která mě v začátku nadchne, později tak trochu upadne v zapomnění. Ne, že bych ji přestala považovat za skvělou, její vlastnosti většinou hodnotím stále stejně. Ale z nějakého důvodu se neudrží na výsluní.
 
Samostatnou kategorii u mne tvoří produkty, které JSOU skvělé a povedené, ale přičichla jsem k nim v době, kdy mi bylo v kuse špatně. Tehdy jsem byla na začátku těhotenství a bylo mi pořád tak trochu šoufl. Všechno, co jsem tehdy vyzkoušela, mi bohužel okamžitě hodí stejný pocit i dnes, takže do některých oblastí jsem si takhle nešťastně zavřela dveře. Jde např. o skvělou značku Rouge Bunny Rouge, o které jsem přesvědčená, že stojí za to. Mě ale stačí jen vybavit si typický černý obal a musím se zhluboka nadechnout... No, co už, aspoň ušetřím :)
 
V podstatě je neobvyklé, když něco koupím opakovaně. Vzhledem k posedlosti zkoušením a malé spotřebě všeho, se to prostě nestává... Dnes vám ukážu věci, které se udržely po celou dobu fungování našeho blogu nebo ještě déle. O většině produktů jsem zde již referovala, takže budete v obraze.
 
Péče:
Rozhodla jsem se, že už nebudu zkoušet nové krémy, nové řady a vůbec nic, co vzbuzuje vlny vášně u jiných. Nemá to smysl. Nevím, co jsem za atyp, ale na mě nemají efekt ani ovocné výtažky, vitamíny, speciální pleťové balzámy s předepsanou masáží.... nic. Nejlepší pleť mám po Synchru od Gernetic, po mléčném krému Embryolisse a po obyčejném Lipolotiu. Tyhle krémy dobře znáte, zastavím se kratičce pouze u Synchra.
Kupuju u své kosmetičky a brávám vždy salonní balení. Je to zázrak! Miluju ho a myslím si, že kromě genetiky stojí za tím, že nemám na těle po dvou těhotenstvích ani jedinou strii, přestože v obou případech jsem si přibrala přes 20 kilo. Když si vezmete, že jsem malinká, určitě vám je jasné, že kůže dostala řádně zabrat. Na obličej používám v malinkém množství na noc, klidně i na séra, pokud nějaká dávám. Dávám ho i na jizvy, dětem na tvářičky, chlapovi po holení. Je drahý, ale používá se v opravdu malém množství a nám se i přes vyšší cenu vyplácí.
S očními krémy je to horší, nic mě dlouho nebaví. Ale tento od HR jsem koupila už podruhé. A velmi dobrý je i avokádový Kiehls, který nyní doma nemám, ale nezapomínám na něho.
Balzámky na rty Hurraw představovala Nik, ty jsem od ní opsala a musím říct, že miluju lékořicový! Na fotce mám čokoládový, ten je druhý v řadě a je následován vanilkovým. Všechny jsou opravdu dobré.
Další věcí, kterou mám již poněkolikáté, je Estée Lauder tint. Je výborný, výborný, výborný. Na první pohled a použití nevyniká ničím, ale o to vlastně jde. Pleť mám po něm klidnou, nemastí se, slušně vypadá a celkově pěkně drží po celý den. Plně mi nahrazuje makeup.
 

Dekorativka:
Na začátku rovnou říkám, že na fotce nejsou oční stíny. Já je používám, docela ráda a často. Ale jsem neskutečně promiskuitní! Kdysi jsem měla snad všechno od MAC, pak mě znudily, nakoupila jsem Chanel, taky jsem ho později vyčistila. Mezitím toho bylo taky dost, už si ani najednou nevzpomenu, a nyní jedu v Guerlainu. Chystám pro vás recenzi dvou velkých paletek a jsem z nich nadšená... Takže jak vidíte, stíny točím a u žádných dlouho nezůstávám. Mám vždy dobré matné hnědé, béžové, vanilkové, šedé a fialové a vždy vlastním jeden zlatý. To jediné je u mne pravidlem :)
 
Mám dost ubohé řasy, což víte z fotek. Na druhou stranu jsem ale shnilá a s řasenkou to nepřeháním - nebaví mě to šmrdlat a potom následně dlouze odličovat. Ideální jsou pro mě řasenky, co jedním tahem udělají řasy a slušně je smyju. Mám ráda Chanel Inimitable, YSL zhušťující s efektem umělých řas, žlutou Maybellinku a nejraději mám asi tuhle Clinique High Impact. Ani nevím, kollikátá by tahle mohla být, střídám je tak po třech měsících.
 
Miluju pudry obecně. A léta používám sypký Chanel a Meteoritky od Guerlainu. T se o mně ví a asi to nezměním. Nehledě na to, že ta balení nejdou spotřebovat :)
 
Rozjasňuji se nejraději Spotlightem od EL, je nejlepší!
 
Jsem rtěnkový maniak a rtěnky se u mě dost střídají. Dlouho mám a radostně pořád používám pouze tyto dvě - sofistikovanou růžovou a klasickou červenou (Coco Gabrielle). Shodou okolností jsou obě od Chanela, ale myslím, že to je spíš díky perfektním barevným a konzistenčním shodám, nejde mi tolik o značku. Nepoužívám konturky, ale mám ráda silikonovou tužku Benefit. Objedete rty a výrazné rtěnky lépe drží. Vyzkoušeno, tuhle tužku mám počtvrté!
 
Laky OPI miluju, zkouším různé značky, ale jen OPI mě baví léta letoucí. Dokonce některé barvy kupuju opakovaně, když je v záchvytech vyčistím :) No jo, no, co se mnou už naděláte...
 
Tvářenky jsou speciální kategorie. Zbožňuju je. Jako rtěnky, možná i víc. I když se nelíčím, skoro denně nanesu trochu tvářenky, stačí to a vypadám hned lépe. Ačkoliv aktuálně mám nejoblíbenější tvářenku jinou, MAC Ripe Peach je u mne dlouho, ustála všechny čistky a asi ještě nějakou dobu ustojí. Nejen, že se mi neskutečně moc líbí sama o sobě, ale sedí mi a sluší mi. Kdykoliv v průběhu roku a s jakýmkoliv líčením a oblečením. Takže jí odpouštím i to, že je tvrdá jak potvora - MAC, no.
 
No, a poslední, co jsem ještě nezmínila, je krémový bronzer Chanel. Já jinak bronzery nepoužívám příliš často, ale tehto je geniální! A jak vidíte, nespotřebovatelný :)

 
Tolik k mým stálicím, co myslíte - je toho hodně, málo, tak akorát? 


21. 10. 2012

Jak pejsek a kočička pekli dort...

... aneb seznamte se s mými miláčky od značek Ciccia a Radley.





Krásnou neděli vám i všem vašim čtyřnohým chlupáčům. :)

19. 10. 2012

Óda na venkov

Když my tu máme tak krásně!
 
 
 
Barevné kopce vinohradů se prolínají s lesy plnými hub a povláčenými políčky. Ráno z polí stoupají shluky husté bílé mlhy a sluníčko nemilosrdně najde všechny pavučiny natažené mezi stébly usychající trávy.
 
Koně už si zvykli na moje auto a když ho vidí přijíždět, tiše mě zdraví a pomalu přicházejí blíž a pokoušejí se mi prošňupat kapsy. Zvykli si už i na naše psy a menší poníci se s nimi honí.
 
Na silnici nás neustále zdržují pomalá vozítka převážející hromady vinných hroznů - ale kdo by se zlobil, když si uvědomí, co z těch hroznů zanedlouho bude.
 
 
Máme asi strašné štěstí na dědinu, protože zde rozhodně neplatí, že by městskou náplavu místní nechtěli mezi sebe. Mám tu najednou plno veselých a milých kamarádek, se kterými se opravdu ráda zastavím a povykládám. Abychom se poznaly, uspořádaly sedánek se špekáčky, burčákem a vínkem u sklípků a bylo to neskutečně milé. A vůbec neplatí, že by byly vesnické holky bez vkusu a kašlaly na módu a vzhled. Je tu plno krásných holek, vkusně i netradičně oblékaných a pěkně upravených.
 
 
Zmínila jsem se, že sháním dýni na polévku a druhý den jsem jich doma měla osm (ještě čtyři mi tu zbyly a už mi to nikdo nechce jíst :D ).
 
Když jdu s koněm okolo vinohradů, často mě úplně cizí lidé zastaví a nabídnou pohárek nebo aspoň hrozen na chuť - pech je, že pak musím řídit.
 
 
A víte, co je nejzvláštnější? Kdokoliv se tu s námi zastaví, široce se usmívá. Asi je to tím, že tu fakt plaveme v burčáku a víně - a pak, že je alkohol metla lidstva! :)
 

 teď mám ráda laky Nicóle by OPI:
 
 všichni tu máme skvělé spaní




Mějte se krásně - aspoň tak, jako my tady :)



 
 
 
 
 


16. 10. 2012

Nobody is perfect

Víte, na to, jak jsem stará a že jsem ve svém oboru promovala s červeným diplomem, mnoha věcem nerozumím a ještě víc jich nechápu. Začněme třeba matematikou. Jedničku na gymplu jsem v tomto předmětu měla fakt vydřenou a když mi dáte nějaký příklad ze druháku, zaručeně pohořím. Vlastně bych pohořela již na základce s pohybovými rovnicemi. Brrr, ještě nyní se třesu, když někde čtu, že se dva vlaky proti sobě pohybují nějakou rychlostí.

Nejdou mi ruční práce, Nepletu, neháčkuju, nevyšívám. Třesou se mi ruce a naposledy jsem měla jehlu a niť v ruce, když jsem jako desetiletá povinně vyšívala kanavu a dělala z ní dečku pro maminku. Byla žlutá, takže se na ní krásně vyjímaly všechny mé nedokonalé stehy.

Neumím zpívat. Toto tvrzení v žádném případě neberte jako falešnou skromnost, já prostě neumím zpívat vůbec. Když ze mě vyjde nějaká nota, je zaručeně vždy falešná. Já to jednoduše neslyším a nepoznám, co ladí a co je naprosto mimo. Nebylo mi v tomto směru dáno. Přesto strašně ráda poslouchám různé písničky a pokud znám text, otvírám pusu, aniž by ze mě vyšel jediný hlásek.

Neumím vařit, protože vařím teprve krátce, lehce se mohu označit za kuchařskou novicku. Ano, je mi 35, ale přesto vařím asi tak 2 roky. Moje kuchařská historie je jedině směšná, jinak to nazvat ani nemohu. Mamka mě k vaření nikdy nevedla, takže základy mi chybí. Když jsem měla svoji první vážnou známost a  byla zamilovaná až po uši, řekla jsem si, že svému milému budu pravidelně vařit. V 17 to znameno každou středu večer jedno jídlo. Pomáhala mě s tím babička a já vždy nějak uplácala jídlo typu smažák, vaječná omeleta. Vydrželo mi to asi tak 2 měsíce, tedy celkem 8 jídel. Mých prvních 8 jídel v životě. A pak mě to přestalo bavit (jak vaření, tak onen vztah). A já jen zajásala. nemusela jsem opět vařit, protože jsem zas neměla komu. Fakt jsme se radovala. Dalším frajerům jsem už raději nevařila, i když jsem do nich byla stejně zamilovaná. Myslím, že v žádném mém vztahu láska žaludkem opravdu neprocházela, protože v takovém případě bych se nikdy nedostala dál než k první puse. Když jsem začala chodit do práce a nějak se očekávalo, že dospěju a začnu být skutečnou ženou, měla jsem opět vyhráno. Učila jsem totiž na hotelové škole, takže večeře za mě vařili naši studenti a já domů nosila naplněné jídlonosiče. Dobroty stačilo vždy jen ohřát a chutná večeře byla na stole. Pak jsem otěhotněla. To jsem na jidlo neměla ani pomyšlení, takže se ode mně naštěstí neočekávalo naprosto nic. Ke konci jsem už nějaký ten žvanec byla schopná pozřít, takže jsme chodili denně na jídlo do restaurace. Jo, to byly časy... S příchodem dítěte se změnilo vše, naštěstí v oblasti očekávání mých kulinářských výkonů zůstalo vše při starém. Neměla jsem čas na vaření, protože mi dítě nedalo ani 5 minut volna. Nespal, brečel, jedl a opět dokola. V sedm večer jsem padla hotová do postele, abych mohla v deset, jednu, tři a pět zase vstát  a nakrmit ho. Můj celý svět se točil jen kolem mlíka. V tomto směru jsem dokázala malého hladovce nasytit dokonale. Na toho velkého vedle sebe jsem bohužel zapomínala, ale v duchu jsem se utěšovala, že lednici snad umí v naší kuchyni najít každý a chleba se solí je přece tradiční pokrm, jímž uctíváme i ty nejvyšší z nejvyšších. No a pak jsem poznala Nuf. A ona prostě vařila. Ne, já se nestyděla, že ona to umí a já ne. Tak jednoduše se zastrašit fakt nenechám a  jsem poměrně odolná, pokud se jedná o ztrátu mého pohodlí. Nicméně slovo dalo slovo a nějak jsme se k tomu vaření dostaly. A od dob Nuf prostě vařím. Ano, všimli jste si všichni správně, za vše zlé u mě může jedině Nuf. Ne náhoda, osud, či moje neschopnost, jedině Nuf (doufám, že nemusím vyzdvihávat, že za to dobré si mohu jen a jen sama díky své vytrvalosti, píli a skvělé povaze a že zde Nuf nemá na ničem sebemenší zásluhu :). Asi mě za chvíli zabije, ale ven jsem s tím prostě musela. Takže nyní každý den v sedm, kdy se můj chlap vrací z práce, je na stole horká polévka, teplý chod a nějaký zákusek - buchty, poháry, jednohubky, druhá teplá večeře. Přestože jsem na sebe pyšná, na Řád zlaté vařečky to asi ještě stále není, takže jsem stále nohama pevně na zemi a  myslím, že se z ní ani nikdy neodlepím.

Moc dobře se neumím motivovat, protože fakt nemám silnou vůli. Už tolikrát jsem "hubla a cvičila", ale vždy to skončilo po pár týdnech, někdy to skončilo hned ten den, kdy jsem se ke zmíněnému kroku rozhodla (což asi není zrovna věc, čím bych se zde měla chlubit). Pro mě je termín nejlepší inspirace, takže poslední dobou se mi stává, že vše dělám na poslední chvíli pět minut předtím, než to má být hotové. Taková jsem ale fakt nikdy nebyla. Bývala jsem svědomitá, vše naplánováno a hotovo pomalu dřív, než mi byl nějaký úkol zadán. Tuto výraznou změnu přisuzuji věku a neskutečné lenosti, která se mi během posledních let pevně usídlila za krkem a nechce z něj seskočit a jít otravovat zas jiného nájemníka.

On by ten list věcí, v nichž opravdu nevynikám, mohl být daleko delší, než nyní je. Perfektní prostě nejsem a ani být nehodlám. Ráda spoléhám na pomoct svých blízkých, nehraju si na neohroženou ženu, která zvládne vše sama. A co vy, máte také svá slabá místa?

14. 10. 2012

DIOR Les Rouges Or in 527 Versailles

Včera jsme to večer poněkud protáhli s přáteli a rozhodně se námám sílu, odvahu ani chuť pouštět do nějakých dobrodružství ani rizik, proto raději zůstaneme ve spolehlivých vodách značky Dior. A ze stejného důvodu si dnes povykládáme o nenápadné a nepříliš výrazné rtěnce, kterou můžete vzít kamkoliv a kdykoliv.
Tyto klasické rtěnky Dior jsou prostě výborné, příjemné, lehké, hydratační, akorát krémové, nedělají mapy a cucky. Proto je mám ráda a většinou mě nové řady rtěnek nenalákají. Když ale Dióři nabídli "zlatou" řadu těchto rtěnek, zbystřila jsem. Šlo o sváteční limitku Les Rouges Or, která obsahuje jemňoulinký zlatý prach, který dodává luxusní a lehký třpyt odlišný od klasické perleti.  
 
 

Vybrala jsem si odstín 527 Versailles, protože jsem chtěla rtěnku, kterou můžu nosit od rána do noci, do školky i když jdu za dámu, a kterou klidně nanesu poslepu v autě. A myslím, že jsem se docela trefila. 

 
 
Jak vidíte, zlatavý sheen je opravdu jen velmi jemný a decentní. Žádná divočina a žádná diskokoule.
 
 

Mám tu rtěnku opravdu ráda, sedí k jakémukoliv líčení a oblečení. Vypadá dobře, i když je to jediný kousek makeupu, který na obličej použiju. Na obličeji nijak nevystupuje, dělá jen upravené rty a malinko rozsvítí. Netřeba používat před ní balzám, sama o pokožku rtů dostatečně pečuje a poskytuje vysoký komfort. Některým čumáčkům by mohla vadit typická vanilková parfemace rtěnek Dior, mě nevadí a prakticky ji nevnímám. Výdrž je slušná, i když ne ohromující. 




 
Co říkáte? Vím, že jde o pro mě dost netypickou barvu, ale dělám si iluze, že třeba půjde o jeden z mála produktů, který spotřebuju celý :)
 
 
Mějte krásnou neděli a napište, zda byste takový jemný meruňkový odstín nosily. 
 
 

12. 10. 2012

NARS Semi Matte lipstick in Cruising

Dnešní post bude jasnou ukázkou toho, že generalizovat v kosmetice je nesmysl a soudit bez zkušenosti blbost ještě větší. Taky se vám často stane, že vaše mysl hloupě sklouzne k tomu soudit celek podle jednotek? Že když je jeden kus dobrý, musí být přece automaticky dobré vše nesoucí stejné jméno? Automatické jsou bohužel jen domácí spotřebiče...Já se podobným soudům  bráním zuby nehty. Platí to obecně a v kosmetice dvojnásob.

Tak, jak miluju NARS Pago Pago rtěnku a moc si ji chci vrátit zpět do své sbírky rtěnek, neb jsem už všechny své zásoby vypotřebovala, tak úplně stejnou měrou nesnáším jejich Cruising. Ach, ta se ale nepovedla. Přesto věřím, že své příznivce najde a jistě jich mnoho již má soudě dle poměrně jásavých recenzí všude po netu.




Balení je klasika NARS, už jsme to tady několirát s Nuf probíraly. Mně se líbí, protože je černé a má hranatý tvar, nešpiní se mi, což je nešvar balení narsovských tvářenek a stínů. Potud spokojenost. Zbytek nechám už na každém z vás.




Cruusing je rtěnka z jejich Semi Matte řady. Tak něco polomatného si představuju naprosto jinak, Tohle je nahony vzdáleno jakémukoli matu. Rtěnka je lesklá a krémová. Je hodně lesklá. Krásně, zdravě, přirozeně. Ale pokud kupujete matnou rtěnku, očekáváte lesk? Já ne. Takže pro mě první zklamání. (Nicméně všem, kteří mají rádi vláčné rty a přirozený lesk, ji moc a moc doporučuju).




Barva je MLBB. Vím, mnoho holek přesně po tomto touží. Přirozená barva, jen trochu výraznější než vaše vlastní rty. To je přesně to, co mně nesluší ani omylem. Tu barvu bych zjednodušeně nazvala Rose a to je onen kámen úrazu. Rose na rtech ani na tváří nesnesu. Pokud ji mám na tváří, připadám si opuchlá, téměř opařená, pokud ji mám na rtech, k předešlým pocitům se přidá ještě pocit žlutého chrupu. Ano, studené odstíny a tyto tělové (nemyslím nude v pravém slova smyslu, aby to někdo nepochopil špatně) mi dělají žluté zuby.





Tak a teď si to sečtěte. Rtěnka, která měla být matná, je lesklá a z mých A2 zubů na zubařské škále dělá rovnou nejméně B4. Byli byste nadšení? Brali byste to jako super kauf a rovnou pořídili další dva kousky do zásoby? Co z toho tedy vyplývá? To, že NARS Pago Pago je můj hit, neznamená, že ze všech NARS rtěnek sedím na zadku s otevřenou pusou. Bohužel... A následující úsměv berte spíš jako hořký úšklebek. :)