Prohledat tento blog

Počet zobrazení stránky

19. 10. 2012

Óda na venkov

Když my tu máme tak krásně!
 
 
 
Barevné kopce vinohradů se prolínají s lesy plnými hub a povláčenými políčky. Ráno z polí stoupají shluky husté bílé mlhy a sluníčko nemilosrdně najde všechny pavučiny natažené mezi stébly usychající trávy.
 
Koně už si zvykli na moje auto a když ho vidí přijíždět, tiše mě zdraví a pomalu přicházejí blíž a pokoušejí se mi prošňupat kapsy. Zvykli si už i na naše psy a menší poníci se s nimi honí.
 
Na silnici nás neustále zdržují pomalá vozítka převážející hromady vinných hroznů - ale kdo by se zlobil, když si uvědomí, co z těch hroznů zanedlouho bude.
 
 
Máme asi strašné štěstí na dědinu, protože zde rozhodně neplatí, že by městskou náplavu místní nechtěli mezi sebe. Mám tu najednou plno veselých a milých kamarádek, se kterými se opravdu ráda zastavím a povykládám. Abychom se poznaly, uspořádaly sedánek se špekáčky, burčákem a vínkem u sklípků a bylo to neskutečně milé. A vůbec neplatí, že by byly vesnické holky bez vkusu a kašlaly na módu a vzhled. Je tu plno krásných holek, vkusně i netradičně oblékaných a pěkně upravených.
 
 
Zmínila jsem se, že sháním dýni na polévku a druhý den jsem jich doma měla osm (ještě čtyři mi tu zbyly a už mi to nikdo nechce jíst :D ).
 
Když jdu s koněm okolo vinohradů, často mě úplně cizí lidé zastaví a nabídnou pohárek nebo aspoň hrozen na chuť - pech je, že pak musím řídit.
 
 
A víte, co je nejzvláštnější? Kdokoliv se tu s námi zastaví, široce se usmívá. Asi je to tím, že tu fakt plaveme v burčáku a víně - a pak, že je alkohol metla lidstva! :)
 

 teď mám ráda laky Nicóle by OPI:
 
 všichni tu máme skvělé spaní




Mějte se krásně - aspoň tak, jako my tady :)



 
 
 
 
 


15 komentářů:

  1. S chutí jsem si ten článek přečetla a uvědomila si, že jsem taky ráda za tu svou vesnici. Drobné nedostatky jsou hned zapomenuty, zvlášt teď když sklizeň vrcholí :) V kraji vína, to musí být zvlášť povedené! Má to někdo štěstí :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně tak, všude je něco, ale tady se fakt dá žít.

      Vymazat
  2. jéé tak to musí být hezký prostředí. koně bych chtěla taky.. to ti závidím! :) a mám stejného kocoura :)

    OdpovědětVymazat
  3. Z toho článku čiší úžasná pohoda, usmívám se tu od ucha k uchu jako debil:-D Netušila jsem, že máte i modrou britku nebo přišla jen na návštěvu..?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ne, Dejni. Ta kočka není naše, my máme Toma nad hlavu :)

      Vymazat
  4. Jo, taky jsem se naladila do úplné pohody, zatímco jsem si článek četla:)... a pak si vzpomněla na tu naši ves, kde nám někdo v kuse likviduje naše kočky, protože ho zřejmě obtěžují, a kde nám někdo s chutí maže ho**a na schody a vchodové dveře. Asi holt nemám takové štěstí na vesnici... :(
    Verunka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ó jé! Tak to je fakt blbé. Ono je fuk, kde člověk žije, pokud narazí na idioty :(

      Vymazat
  5. Hani děkuji! Děkuji! Děkuji! Tímto článkem jsi me zbavila depresi! Ještě rano jsem měla krizi a ted je mi fajn! Krása! Prosím víc podobnych článku!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to mám obrovskou radost! Měla jsem dnes tak silný pocit štěstí ze svého života, až mi bylo trapně, jsem ráda, že jsem předala kousek dál! A zrovna tobě :)

      Vymazat
  6. Vyrostla jsem na vesnici, přes dvacet let jsem tam žila a s takovou chutí jsem utekla do města. Jo, je to o lidech, blbce najdete všude. A je jen dobře, když si každý najde to svoje. Já s úlevou šla do městské anonymity. V posledních letech mně osobně začalo jít na nervy, že vám každý vidí až do talíře. Nemusím se nikomu zodpovídat, nevím, kdo v paneláku bydlí, neznám žádné sousedy a je mi blaze. :-) Nikdo neví o mně a já nevím o nikom, netuším, co vyvádí paní XY a fakt mi to nechybí. Už se na venkov nejspíš nebudu chtít vracet (tím spíš, že až budou děti, tak vodit je do škol a školek z míst, kde jede jeden spoj za sto let)...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Miluju Brno - hlavně jeho cnetrum. Bylo to dokonalé, když jsme byli bezdětní. Rozhodně bych neměnila a taky mi vyhovovala ta anonymita. Jenže později jsem zjistila, že anonymita je to jen z naší strany - my jsme se o nikoho moc nezajímali, ale o nás všichni :) :) :)
      S dětmi začalo být město nepříjemné, plno aut a hluku, krásné centrum najednou začalo být daleko a s kočárkem docela nepřátelské. Nehrozilo jít se projít se psy i s kočárkem, takže docela honička... Už jsme nevyužili kulturní a pařící možnosti a nesnáze převýšily benefity.
      Věřím, že se jednou do města vrátíme, ale teď s malými dětmi bych to považovala skoro za zločin.
      Výhodou je, že si docela vystačím i sama a kdyby mě tu okolí a drby štvaly, nemusím být skoro s nikým místním v kontaktu.
      Ale v těch dvaceti a něco bych taky nechtěla bydlet tam, kde bydlíme teď!

      Vymazat
    2. Jo a psa (už) taky nemám a už asi (taky) chtít nebudu. :-) Jestli budu mít někdy dost velký byt, tak určitě kočku. Psa ve městě teda, pokud člověk fakt nemá dost času, celkem za zločin považuju. Nevím, s dětma mi pořád připadá město schůdnější, protože představa, jak tahám v zimě brzo ráno potomka z postele, protože musí stihnout ten jeden jediný bus, co mu ráno jede, aby byl včas ve škole... Dojíždění do škol, školek, do práce. A když nám dojde doma mléko, tak nemáme dvě stě metrů od bytu supermarket a když si dítě vzpomene v šest večer, že potřebuje na výtvarku lepidlo... :-)

      Vymazat
    3. Samozřejmě to je nutné mít nastavené jinak - máme všechno v dědině a okolo nás jsou města 5 a 7 km. A pes ve městě zločin???? No, pokud se mu nevěnuješ, pak jistě. My jsme ale bydleli přesně pod lesem a psy musíme ráno docela často nutit, aby šli ven, takže si nemyslím, že by trpěli nedostatkem pohybu. Nebudu se hádat ohledně toho, jak se chovat ke zvířatům :) Ale bohužel mám tu zkušenost, že nesmysly o trápení pejsků ve městě, vykládají nejvíc ti, kteří mají chudáka samotného psa jen na zahradě nebo v kotci a bez kontaktu s člověkem, bez výchovy a výcviku. To považuju za zločin já :)

      Vymazat
    4. Však já jsem psala, že pokud na něj člověk nemá dost času... :-) Ale tak já o sobě vím, že poté, co jsem několik let se psy žila, už ho domů prostě nechci, je to moc práce, kterou nejsem ochotná investovat. :-)

      Vymazat
    5. Anonyme, já ti nevím, nikoho nechci, nikoho nepotřebuji, neznám své sousedy, nevím, pro mě by to bylo trochu prázdné? Hani, jedním slovem krása! A pro děti ideál.

      Vymazat

Každý váš komentář mě těší. Diskutujme :)